Očekávání zimní přestávky bojů na Ukrajině jsou lichá. "Operace v zimě mají svá specifika. Vojáci se například musejí chránit, aby neomrzli. Nutné je rovněž zvláštní ošetření zbraní, aby v mrazech fungovaly. To ale dokážou Ukrajinci i Rusové. Zásadním problémem jsou ale přechodová období. Při intenzivních srážkách se tam rozbahní terén a zvětší se vodní toky. Bojovat se tedy dá už během pozdního podzimu a na jaře, jakmile vyschne půda," vysvětluje pro TN.cz bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
Co si myslíte o ukrajinském mírovém plánu, o němž hovoří prezident Zelenskyj?
Známe jen jeho základní obrysy, i to však stačí na to, abych mohl říci, že je nerealizovatelný. Mám důvodné obavy, že Rusové ho nebudou reflektovat. Prezident Pavel tento týden řekl něco, co se bojí vyslovit velká část politiků, tedy že se Ukrajina bude muset vzdát části svého území.
[chooze:article;value:575295]
Dokonce něco podobného neprohlásil poprvé.
Ano, ale dříve spíše naznačoval. K tomu však musíme dodat, že o své budoucnosti musejí rozhodnout hlavně samotní Ukrajinci. Český prezident jim pouze říká, že musejí být realisté.
Rusové se ani neúčastnili mírových rozhovorů ve Švýcarsku. Zasednout k jednacímu stolu oficiálně odmítají. Mohou ale probíhat nějaká zákulisní jednání?
Obě země se například dokážou domluvit na výměně zajatců, takže zákulisní rozhovory probíhají. Otázkou však je, jestli se týkají také nějakých strategických otázek.
Často diskutovaným tématem je i možný vstup Ukrajiny do NATO po ukončení války. Je to podle vás reálné?
Pokud Kyjev splní podmínky pro vstup do Severoatlantické aliance, reálné to je. Ti, kteří takové členství schvalují, ho jsou beze sporu ochotni akceptovat. Ukrajina ale musí mít nejprve vyřešené základní bezpečnostní aspekty včetně například pevně stanovené státní hranice. Také nejde jen o Rusko. Ukrajina nemá vyřešené vztahy ani s dalšími státy, jako je Maďarsko, které je tam zastoupeno národnostní menšinou.
[chooze:article;value:575114]
Jakou roli by v případných mírových rozhovorech mohlo sehrát ukrajinské tažení do Kurské oblasti?
I když se tam Ukrajincům podařilo prolomit obranu ruských hranic asi na třech místech, nedomnívám se, že by ten vývoj byl tak optimistický, jak tvrdí Kyjev, jenž tvrdí, že se ruská protiofenziva zastavila někdy okolo 18. září. Přesto může nastat okamžik, kdy si Kyjev řekne třeba o Krym výměnou za Kurskou oblast. Zatím ale nemáme žádné potvrzené informace, že by ta operace byla pro Ukrajince stoprocentně úspěšná.
Západ stále váhá s povolením použít jím dodané rakety Ukrajinci hluboko v ruském území.
Toto si musí Západ vyřešit sám. Jeho představitelé tvrdí, že pomáhají, zároveň ale zakazují to, co tam posílají, používat. V pondělí se přidal i německý kancléř Scholz, že dokud bude ve funkci, jeho země napadenému státu nikdy nedodá své rakety Taurus. Buď pomáháme, nebo nepomáháme. V tomto nejsme stoprocentně féroví.
Jak odhadujete další vývoj války?
Přes zimu obvykle intenzita bojů polevuje. Operace v zimě mají svá specifika. Vojáci se například musejí chránit, aby neomrzli. Nutné je rovněž zvláštní ošetření zbraní, aby v mrazech fungovaly. To ale dokážou Ukrajinci i Rusové. Zásadním problémem jsou ale přechodová období. Při intenzivních srážkách se tam rozbahní terén a zvětší se vodní toky. Bojovat se tedy dá už během pozdního podzimu a na jaře, jakmile vyschne půda. Bez ohledu na roční období ale budou Rusové pravděpodobně pokračovat v bombardování ukrajinské energetické infrastruktury. S tím Kyjev počítat musí.
Troufnete si odhadnout, kdy boje definitivně skončí?
Těch spekulací bylo už mnoho a žádná se nenaplnila. Objevila se však informace, že Putin má naplánované boje až do roku 2026. Ani to se ale nedá ověřit. S jistotou však můžeme říci, že obě strany konfliktu budou výrazně vyčerpané už letos na podzim.
Ukrajinci zničili ruskou munici na čtvrt roku. Na frontě to bude poznat (23/9/2024):
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.