"Podhoubí je po dlouhém období sucha devastované, tak trvá déle, než začnou houby růst. Jindy to trvá deset až 14 dní po dešti, teď to může trvat tři týdny od dešťů, vyjde to tak, že první týden v říjnu by mohly," avizoval mykolog. 

Lidé by pak měli vyrazit do jehličnatých lesů, většinou smrkových. "Měly by začít růst hřiby smrkové, které lidi mají nejradši, viděl jsem, že je nasazeno i hodně klouzků modřínových, hřibovité houby by ale měly růst teď na podzim," vysvětlil.

[chooze:article;value:575003]

"Nejvíce porostou houby v příhraničních oblastech, jako je Šumava, Krušné hory, Krkonoše, kde to nikdy nevyschlo. Je to ve vyšší nadmořské výšce a klima je tam lepší než ve středních Čechách," řekl Hejl.

Naopak na Moravě a ve Slezsku bylo při povodních vody až moc. Někde v lesích tak ještě teď stojí voda. To může znamenat, že tam houby moc neporostou, jisté to ale zatím není. "Všechno nasvědčuje tomu, že by měly hojně růst hřibovité houby, to znamená hřib hnědý, hřib smrkový, křemenáče, kozáky," uvedl mykolog.

Letošní sezóna je zatím plná extrémů. "Jaro bylo perfektní, pak se to ale zaseklo," objasnil odborník. Lesy byly plné lišek a křemenáčů. Teď by měly na řadu přijít hřiby.

[chooze:article;value:572541]

"Podnebí se mění, uvidíme, co to udělá. Teoreticky by ale opravdu za týden měla začít růst spousta hub," predikuje. Růst mají i například ryzce dubové či smrkové. 

Růst začnou nejdříve na okrajích lesů, tedy například na loukách, kam ještě dosáhnou stromy. Postupně je najdete i hlouběji v lesích. I nyní ale někde na houby narazíte. Spoustě lidí například i na zahradě začaly růst žampiony.

V Česku rostou nové druhy hub. Raději je ale nesbírejte, radí mykologové (7/2024):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.