Význam jednání o státním rozpočtu je často zveličován. "Je možné reálně rozhodovat o deseti, patnácti procentech té částky. Zbytek jsou mandatorní výdaje, které z velké části určila minulá vláda," upozorňuje v rozhovoru pro TN.cz hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.
Sledujeme vyjednávání o státním rozpočtu. Co je na tom všem důležité pro obyčejné lidi?
Nehraje se o důchody, protože ty jsou dány mimorozpočtově zákonem. Hraje se pochopitelně o věcech, o nichž vláda může rozhodovat. Tedy kolik peněz dá stát na silnice, železnice, školství a podobně. Ostatní rozpočtové kapitoly už lidé na své kůži tolik nepocítí.
[chooze:article;value:572253]
Spory o veřejné výdaje jsou intenzivnější, protože máme volební rok.
Vyjednávání mezi pěti koaličními stranami je těžší nejen kvůli tomu. Absurditou je, že nás čekají krajské a senátní volby, které toho se stáním rozpočtem moc společného nemají.
Než se na něčem dohodne pětice politických subjektů, bývá složité…
Ta situace byla pochopitelně mnohem jednodušší, když byly vládní strany jen dvě a z nich jedna silně dominující. Já říkám, že ministr financí má teď před sebou úkoly ve dvou parlamentech. Tím druhým je jednání uvnitř pětikoalice. Ten kočkopes, který z něj vzejde, teprve pak musí podstoupit to druhé martyrium v Poslanecké sněmovně.
Proč zrovna kočkopes?
Každá strana má jiná ministerstva, kdybychom měli nějaký systém, v němž by na každém ministerstvu bylo pětivládí, tak by to bylo mnohem jednodušší. Zatím se ale zdá, že tím, kdo si polepší nejvíc, tedy o celou čtvrtinu, bude ministerstvo zdravotnictví.
Požadavky ale mají i jiné resorty. Ministerstvo pro místní rozvoj chce sedm miliard na dostupné bydlení, napjatá je i situace ve školství.
V rozpočtu je ale reálně možné rozhodovat o deseti, patnácti procentech té částky. Zbytek jsou mandatorní výdaje, které z velké části určila minulá vláda. Jejich změna je těžká. Hrozí scény se spacáky ve Sněmovně či dohra u Ústavního soudu.
Dalo by se ale říci, že ministr Válek vyhrál jackpot?
Jen podle návrhu nemůžeme hodnotit, jak to nakonec bude po definitivním schválení, to neví nikdo.
Složitou úlohu má ministr financí, který požadavky všech nemůže uspokojit nikdy….
Úterý je pro Zbyňka Stanjuru velký den. Mimo jiné se po jednání dozví, jestli půjdou odbory do stávky či ne.
[chooze:article;value:537110]
Loni jsme se seznámili s konsolidačním balíčkem. Byl vůbec k něčemu, když nadále mluvíme o deficitu veřejných financí?
Bez konsolidačního balíčku by byl schodek veřejných financí mnohem větší, protože by stát měl ještě menší prostor pro reálné škrty.
Opozice tvrdí že zveřejnění návrhu státního rozpočtu přišlo pozdě.
Opozice ale byla sama u toho, když koloval harmonogram, jak to všechno bude vypadat. Když býval návrh rozpočtu zveřejňován ještě před letními prázdninami, tak se politici hádali o něčem, co vlastně ani nemohlo platit. Protože v té době se ještě neví, jak bude vypadat ekonomika v tom dalším roce. Rozpočet se většinou upravuje na straně výdajů podle toho, jak se bude vyvíjet ekonomika. V minulosti se vždy celé léto řešily peníze, o nichž se ani nevědělo, kolik jich bude. Myšlenka je teď taková, že počkáme na srpen, kdy ministerstvo financí vydá závaznou verzi, jak bude vypadat příští rok. Jedině potom se dá mluvit o nějakých reálných číslech.
A jak letos ty odhady vypadají?
Právě srpnové a zpřesněné odhady říkají, že česká ekonomika v příštím roce dosáhne výkonu 8,4 bilionu místo osmi bilionů korun z dubnové předpovědi. Naše vláda nyní počítá s tím, že ekonomika bude o necelých 400 miliard korun větší. Když to vynásobíme daňovou kvótou, z toho vyplývá, že v rozpočtu bude 120 miliard korun na rozdávání víc. Zároveň ale musím dodat, že zákon o rozpočtu je tou nejvíce porušovanou legislativou u nás, protože se ani dodržet nedá. Jen specifikuje výdaje, a také uvádí s přesností na korunu, kolik stát vybere a to ve skutečnosti moc ovlivnit nejde.
Podle Lenky Zlámalové má rozpočet jiné problémy, než jsou malé výdaje (2/9/2024):
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.