Čisté jmění českých domácností se v letech 2020 až 2023 zvýšilo skoro o devět bilionů korun a v součtu dosáhlo téměř 25 bilionů korun. Jměním se chápe celkový majetek mínus celkové dluhy. A ty se v posledních letech zvedly, a to více než o 433 miliard korun. Největší podíl našeho bohatství je podle odborníků v nemovitostech.

Ve vlastním bytě nebo domě bydlí zhruba tři čtvrtiny domácností. Zhruba 16 procent z nich má nemovitost zatíženou buď hypotékou, nebo jiným úvěrem. Další nemovitost pak vlastní téměř čtvrtina domácností v Česku. "S tím jak přitékají další a další peníze z hypotečního na realitní trh, tak nám to ceny nemovitostí zvedá," vysvětlil ekonom Štěpán Křeček.

Zatímco v roce 2019 stál třípokojový byt lehce přes čtyři miliony korun, dnes se za něj platí téměř sedm. "U nás můžete bydlet i v polorozpadlém domě na venkově, který vám takto účetně oceníme na miliony, a přitom ten člověk může být klidně na hranici chudoby," doplnil ekonom Petr Dufek.

[chooze:article;value:569095]

​Na nárůstu celkového jmění se podepsaly třeba i úspory lidí z období krize a vyšší ceny aut. Právě zdražování ale podle ekonomů může za to, že i papírově bohaté domácnosti ze svých celkových příjmů měsíčně nic neušetří nebo míří dokonce do mínusu.

Podle společnosti PAQ Research má problém vyjít 31 až 35 % domácností. "Musíme si zvykat, že spotřebitelské ceny v mezičase vzrostly skoro o 40 %, takže výrazně více dáváme za bydlení, potraviny nebo nakonec i za volný čas," dodal Dufek.

Mzdy mezi posledním čtvrtletím roku 2019 a letošním prvním čtvrtletím reálně oslabily takřka o 8 %. Češi tak v porovnání s ostatními státy OECD dopadli nejhůř z 38 zemí, společně se Švédy.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.