Českému sportu chybí miliardy. Většina klubů nemá ani na údržbu

Nejhorší výsledek české výpravy na olympiádě v historii ukázal, v jakém stavu je tuzemský sport. "Když se podíváte, kolik stojí v Česku medaile a kolik stojí stejná medaile třeba Francouze nebo Angličany, kteří jich mají nepoměrně více, ale také v mnoha řádech více do toho sportu dávají peněz, tak to podfinancování je obrovské," uvedl předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval.

"Peníze jsou určitě důvodem, proč je český sport v takovém stavu, v jakém momentálně je. Protože to podfinancování je dlouhodobé, je to neřešené téma a nebyla to dosud žádná politická priorita," přidal generální sekretář České unie sportu (ČUS) Jan Boháč.

"Jedna věc je infrastruktura, ta je hodně podfinancovaná. A sportovní svazy samozřejmě zajímá nejvíc podpora, která může být směřovaná do vrcholového sportu. Pokud se zlepší koncepce, vytvoří se systém, tak přijdou i úspěchy," domnívá se předseda Českého volejbalového svazu Marek Pakosta.

[chooze:article;value:569052]

"Z mých zkušeností můžu říct, že poslední roky mojí kariéry a nejúspěšnější roky mojí kariéry jsem nedostávala podporu ani korunu. Myslím si, že přístup by měl být více individuální, nehodnotit to, jestli jste v takovém nebo makovém klubu, vidí se talent, vidí se předpoklad, tak ten sportovec by se měl prostě podporovat," poznamenala bývalá plavkyně Yvette Tupil Hlaváčová.

Podle letošního průzkumu ČUS chybí prostředky na provoz a údržbu 70 procentům sportovních klubů v Česku. "Průměrné stáří sportovišť je 50 roků a více. No a kluby, kde mají shánět prostředky na údržbu a provoz, žádný dotační program na to vypsaný není. Občas seženou něco na provoz, ale údržba se prakticky neprovádí," uvedl Jan Boháč.

Nedostatek peněz je i na trenéry. S tím souvisí úbytek sportovců, zejména dětí a mládeže. "Počítáme s podporou konceptu jako jsou aktivní přestávky, samozřejmě počítáme i s proměnou výuky tělocviku. Prioritně nám jde o to maximalizovat pohyb dětí v průběhu celého školního dne," přidal státní tajemník ministerstva školství Ondřej Andrys.

[chooze:article;value:568969]

​ČUS z rozpočtu pro letošek dostala na sport namísto původních 5,6 miliardy 6,9 miliardy. Stejná částka je navržena i pro rok 2025. To ale prý nestačí, potřeba jsou prý další minimálně tři miliardy. "Skutečně je ale třeba se dívat na státní rozpočet jako na celek. Doby, kdy se rozdávaly peníze z vrtulníku, jsou dávno pryč," řekl lidovecký poslanec David Šimek. "V čem bychom opravdu mohli dělat více, je investovat do sportovní infrastruktury," nechala se slyšet poslankyně STAN Michaela Šebelová. "Kritizujeme to podfinancování sportu," přidal se poslanec Patrik Nacher (ANO).

"Stačí ztransparentnit kdo, kde a co dostal na podporu sportu, a kdo tam co vykázal. A pak uvidíte, kam ty prachy utíkají," dodal Arnošt Štěpánek (Piráti), náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje. Klíčový prý bude připravovaný nový zákon o sportu.

"Souhlasím, že sport u nás je skutečně podfinancováný, problém je podpora pyramidy, kterou tvoří kluby.," reagoval šéf Národní sportovní agentury Ondřej Šebek. 

Co se týče vládních investic do sportu, zaostává Česko i například za zhruba stejně velkým Maďarskem. Podle expertů na tom z hlediska financování sportu zas tak špatně nejsme. Ale proti ostatním zemím je velkým problémem hlavně nízká efektivnost a netransparentnost. Maďarsko pravidelné navyšuje investice do olympijských sportů. Už v roce 2022 tam šlo na sport zhruba 1,7 % státního rozpočtu, tedy podstatně více než v Česku. 

Velkou roli hrají také investice ze soukromých zdrojů. Těch mají dostatek právě západní státy, jako je například Francie nebo Německo. Díky tomu pak mohou vznikat mezi zeměmi propastné rozdíly. 

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.