"Komplex provedených důkazů, posuzovaných ve všech souvislostech, umožnil v tomto konkrétním případě dospět k přesvědčivému závěru o vině," tak zní usnesení Ústavního soudu v kauze Petra Kramného i přesto, že soudy pracovaly jen s nepřímými důkazy. 

"Drtivá většina případů je postavená na nepřímých důkazech. Pakliže se pachatel nepřizná, nebo tam nemáte videozáznam, nebo přímého svědka, tak většina těch případů stojí na nepřímých důkazech. Není to absolutně nic neobvyklého," uvedla v dokumentární sérii Kauza Kramný advokátka a zmocněnkyně pozůstalých Klára Long Slámová.

"Musí tvořit ucelený řetězec, kdy jedna část toho řetězce potvrzuje druhou. Nesmí tam být ani jeden článek, který by vybočoval, který by tu jednolitost toho řetězce narušoval," řekl Josef Doucha, bývalý ředitel středočeského úřadu vyšetřování Policie ČR.

[chooze:article;value:566725]

Nejdůležitější je prý jednotlivé důkazy spojit dohromady tak, aby byly dostatečně přesvědčivé k obvinění podezřelého. To bývá často mravenčí práce.

Na nepřímé důkazy se policie a soudy musely spolehnout také v dalších kauzách, které sledovalo celé Česko. Zajištěné pachové stopy nebo použití stejné vražedné zbraně byly nepřímé důkazy, které stačily k usvědčení ze tří vražd Davida Virguláka, známého jako "taxivraha".

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.