Spisovatelka spojuje duchovno a historii. Největším kritikem je moje máma, říká

Spisovatelkou chtěla být Kristýna Freiová zhruba od druhého stupně základní školy. "Psala jsem depresivní básničky, se kterými jsem i rozbrečela tátu. Vždy jsem utíkala do svého světa a chtěla jsem si vysvětlit, proč je svět takový, jaký je. Vyrůstala jsem v prostředí, ve kterém bylo možné nad tím přemýšlet," řekla.

Knihy Freiové jsou vlastními adaptacemi na různé příběhy z historie, do kterých vkládá filozofický či duchovní přesah. Postavy mají navíc specifické rysy. "Jdou po cestě hrdiny, který hledá způsoby, jak se vymanit z dogmat, která nás od mladého věku učili, což je například patrné v knize Galilejec, která je jinou variantou příběhu Ježíše Krista," popsala.

[chooze:article;value:565088]

Na Galilejce navazují další tři knihy, ve kterých se jednotlivé postavy propojují a vytvářejí tak specifické prostředí. "Ve všech knihách se například objevuje postava Lucifera, která příběhy provází," uvedla spisovatelka.

Prvním člověkem, který si knihy Freiové přečte, je její maminka. "Je hodně kritická. Už u povídek, které jsem dřív psala, mi dávala zpětnou vazbu. Teď vím, že když mi řekne, že tomu něco chybí, tak to tak je. Dřív jsem samozřejmě po její kritice byla naštvaná, ale teď už ne," řekla.

[chooze:article;value:564038]

Právě maminka zhodnotila i pátý román, který žánrově odbočil z kurzu předchozích čtyř knih. Odehrává se totiž v Transylvánii v období rok po smrti Vláda III. Drákuly a je zaměřená na upírskou tematiku. "Byla překvapená tím, co jsem napsala. Čtyři knihy svým způsobem zaměřila na jedno téma a tentokrát šlo jinam. Jak kdybych si splnila svoje a teď se vrhla do něčeho úplně jiného," zmínila.

Na obzoru je nyní další kniha, pro kterou má být inspirací rodinná historie autorky, jelikož částečně pochází z židovské rodiny. "Cítila jsem potřebu se k tomu literárně vyjádřit. Hlavním obsahem bude soudní proces s domnělým nacistickým zločincem v Izraeli. Zatím není dopsaná ani třetina," upřesnila.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.