Celkem 12 letadel překročilo o víkendu neformální vojenskou hranici v Tchajwanské úžině, uvedl tchajwanský portál Focus Taiwan. "Platí tam nepsaná vojenská dělicí linie, která byla ustanovená v polovině Tchajwanské úžiny. Tuto neformální vojenskou linii Čína přestala respektovat," vysvětlil politolog z Metropolitní univerzity Praha Aleš Karmazin.
Letadla se k ostrovu přiblížila asi na 68 kilometrů, kromě nich v oblasti operovala i plavidla čínské armády. "V reakci na detekovanou aktivitu Armáda Čínské republiky (oficiální název státního útvaru na Tchaj-wanu, pozn. red.) monitoruje situaci a nasadila bojové hlídkové letouny, plavidla námořnictva a aktivovala pobřežní raketový systém," uvedlo tchajwanské ministerstvo obrany.
[chooze:article;value:552938]
Přípravy na možný útok
Napětí mezi Tchaj-wanem a Čínou tak nadále pokračuje. Jak upozornil redaktor se zaměřením na bezpečnostní témata Chris Panella ve svém komentáři pro portál Bussines Insider, objevují se neklamné známky toho, že Čína chce ostrovní stát obsadit silou, a to už možná v nadcházejících letech.
Zmiňuje například posilování námořnictva, vytváření potravinových a energetických zásob stejně tak jako rozsáhlá cvičení u čínského pobřeží.
Čína v posledních dekádách investuje velké prostředky do svých ozbrojených sil. Dokonce už překonala i americké námořnictvo v počtu plavidel, 370 oproti 300 amerických, byť těžiště americké síly stále tkví v 11 letadlových lodích. A do roku 2035 by čínských vojenských plavidel mohlo být o polovinu více než těch amerických.
V čínských médiích se také častěji a vášnivěji referuje o znovusjednocení obou zemí. "Mám obavy, že k tomu Čína přistoupí spíše dříve nežli později," uvedl pro Business Insider šéf oddělení zaměřeného na Asii amerického think-tanku Defense Priorities Lyle Goldstein.
[chooze:article;value:552928]
Nemusí jít jen o plnohodnotnou invazi
Na druhou stranu budí pochybnosti kvalita čínských plavidel a to, zda by i přes svou početnost byla schopná prolomit moderní tchajwanskou obranu. Modernizace čínské armády má ale za cíl rok 2027 a podle všeho jede dle plánu.
Je také otázkou, jak Panella upozornil, zda by Čína zvolila přímo invazi. Nabízí se totiž další možnosti, jako jsou například vzdušná a námořní blokáda, omezené raketové útoky či obsazení menších ostrovů kolem Tchaj-wanu.
[chooze:article;value:552783]
Povolení pro dovoz
Naopak portál The Diplomat uvádí, že Čína nyní jeví o Tchaj-wan o něco snížený zájem. Tento týden navštívil Čínu americký ministr zahraničí Antony Blinken. Při této návštěvě vydalo čínské ministerstvo zahraničí pět hlavních priorit pro vztahy s USA.
Priorita, která zahrnuje požadavek, aby Spojené státy nezasahovaly do vztahů mezi Čínou a Tchaj-wanem, byla na třetím místě. Ovšem když se loni v listopadu sešli čínský prezident Si Ťin-pching a americký prezident Joe Biden, tato priorita byla na druhém místě. Jak The Diplomat poznamenal, to může být způsobeno větší snahou Číny dostat pod kontrolu její vrávorající ekonomiku.
I přes vojenské provokace v Tchajwanské úžině Čína tento týden částečně povolila dovoz některých zemědělských a rybářských produktů z Tchaj-wanu, jak uvedl Focus Taiwan. Tento zákaz platil od roku 2022, kdy jej Čína uvalila jen den poté, co Tchaj-wan navštívila předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.
Podívejte se na reportáž TV Nova o loňském setkání prezidenta USA Joea Bidena a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga:
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.