Téměř 30 let je dělí od studia vysoké školy. Za tu dobu lékařské fakulty prošly spoustou změn. "Já jsem za celou dobu školy vlastně neodebírala krev nebo nezašívala ránu a podobně. Do praxe jsem nebyla připravena tak, jak bych bývala potřebovala. Bylo to spíše o té teoretické stránce věci," vzpomínala lékařka Monika Arenbergerová, která absolvovala lékařskou fakultu v roce 1996.

Dnes je to ale trochu jinak a profesoři věnují více času praktické části. Například na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy mají studenti k dispozici figurínu, která dokáže simulovat reálného pacienta.

"Máme hodně interaktivní výuku. Ta figurína je poměrně dost propracovaná, má hodně funkcí, takže dobře simuluje reálného pacienta. Už hned v prváku nás vezmou k prvnímu pacientovi a vlastně od toho prváku se ten kontakt zvyšuje," popsal student pátého ročníku lékařské fakulty Kryštof Kudláček.

[chooze:article;value:543516]

​Kromě interaktivní výuky mají dnes studenti také možnost fungovat i online. "Měli jsme například online pitvu, která teda za mě osobně byla mnohem těžší než normální pitva. Já jsem byl v knihovně za celou dobu medicíny jednou. V poslední době používám například i ChatGPT 4," dodal Kudláček.

Oproti 90. létům je to masivní pokrok. "Když jsem potřebovala nějaké aktuální informace, tak jsem musela jít do jedné jediné knihovny, která byla v Praze, ta byla v Lékařském domě. Tam jsem si dala žádost o nějaký konkrétní článek, a ten mi přišel za tři týdny," řekla Arenbergerová.

"Mnohonásobně třeba přibyla účast zahraničních studentů na českých univerzitách a z druhé strany zase čeští studenti mají mnohem více možnost vyrážet a kombinovat studium třeba s pobytem v zahraničí, což taky pro tu prestiž a kvalitu vzdělávání má vliv," vysvětlil ředitel společnosti Vysoké školy Jiří Ziegler. Některé vysoké školy dokonce v rámci modernizace školství také zrušily psaní bakalářských prací.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.