Marina, Anna a Maryna. Tři ženy, tři příběhy o tom, jaké to bylo opustit ze dne na den rodnou zem a přizpůsobit se životu v Česku. "Pocházím z města Dnipro. To je vedle Záporoží. To bylo 8. března na narozeniny mojí dcery. Jely jsme autem a hrozně jsme se bály, že tam budou ruští vojáci," vzpomínala Anna.

Anna pracuje v Praze jako učitelka angličtiny, psycholožka, ale také spolupracuje na různých projektech pro Ukrajinu. Těžké pro ni prý bylo úplně všechno. "Jdu do obchodu, tam nic neznám. Chtěla jsem koupit smetanu a koupila jsem úplně jinou, než jsem chtěla. Nejtěžší bylo to, že jsem s sebou nevzala moje rodiče. Moje myšlenky jsou všechny na Ukrajině, jen moje tělo je tady v Čechách," dodala Anna.

[chooze:article;value:543409]

Marina pracuje také jako psycholožka, ale v centru pro lidi se závislostmi. Do Prahy přijela před dvěma lety na konci března. Většinu života strávila v Kyjevě. Manžel a její maminka zůstali na Ukrajině. "Chybí mi moje prostředí, které jsem měla na Ukrajině. Myslím tím, že jsem závislá na svých lidech, na svých přátelích. Budu upřímná. Mám v plánu zde zůstat. A teď s manželem plánujeme, jak to vyřešit," přiznala Marina.

Druhým rokem žije v Česku také Maryna Ivankova. Když její byt v Mariupolu zasáhla ruská raketa, na nic nečekala, sbalila se se svým synem a utekla do Ostravy. "Protože jsem tady měla starší dítě, tak jeho učitelé nás pozvali a podporovali," vysvětlila své rozhodnutí Maryna Ivankova.

V Mariupolu Maryna Ivankova pořádala cukrářské kurzy. Její specialitou byly dorty a zákusky. Ty začala péct i v Ostravě. Nejprve jen pro své přátelé. "Potom nám napsali z místní radnice, jak nám mohou pomoct. Tak jsem jim řekla, že potřebujeme prostory k podnikání," řekla Maryna. Loni v květnu si tak Maryna Ivankova otevřela v Ostravě cukrárnu, která se stala centrem Ukrajinců ve městě.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.