Petr Pavel prezidentem

V lednu Češi zvolili nového prezidenta, stal se jím generál ve výslužbě Petr Pavel. Ve volbách postoupil do druhého kola, jeho soupeřem byl šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Pavel vyhrál prezidentské volby největším rozdílem v jejich historii, expremiéra porazil předběžně o 16,6 procentního bodu. Ve finále prezidentské volby získal Pavel 58, 32 % hlasů, zatímco Babiš 41,67 %.

Petr Pavel složil slib 9. března. Tím skončilo desetileté působení Miloše Zemana na Pražském hradě.

[chooze:article;value:487749]

​Po uplynutí prvních 100 dní Petra Pavla v úřadu zhodnotil pro TN Live jeho působení na Hradě politolog Lukáš Valeš. "Za jedinečnou považuji jeho pracovitost v zahraniční a domácí politice," řekl tehdy Valeš. Kvůli jeho dbání na sebepropagaci ho tehdy označil marketingovým prezidentem.

Konsolidační balíček

Jedna z největších politických bitev roku 2023 se odehrála kvůli konsolidačnímu balíčku. Vláda jeho schválení odůvodňovala nutností uzdravit veřejné finance. Opozice v čele s hnutím ANO ale oponovala, že se utažením opasků výrazně sníží životní úroveň obyvatel. Boj o úsporný balíček trval v Poslanecké sněmovně několik týdnů, opozice obstruovala, jednání se protahovala až do nočních hodin.

Nakonec balíček v pátek 13. října Sněmovna schválila. Pro jeho přijetí hlasovali všichni poslanci vládní koalice a nezařazený Ivo Vondrák (původně ANO). Proti byli všichni přítomní poslanci hnutí ANO a SPD.

Konsolidační balíček následně prošel Senátem a podepsal ho prezident Petr Pavel. Nová legislativa začne platit 1. ledna 2024.

Stávka odborů a protest lékařů

Konec podzimu byl ve znamení protestu odborářů proti krokům vlády a dopadům úsporného balíčku. Šlo o jednu z největších protivládních akcí za posledních 30 let.

Školy, podniky, úřady i další instituce vyhlásily stávku na pondělí 27. listopadu. Zapojila se do ní většina mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, řada z nich měla zcela zavřeno. Připojili se k ní odboráři velkých významných průmyslových společností, třeba Škody Auto nebo Vítkovice Steel. Těm se nelíbilo, že kvůli konsolidačnímu balíčku se firmám zvednou ceny energií.

Na dalších místech se stávkovalo jen symbolicky, jinde se práce či výuka zastavila na hodinu nebo dvě, po zbytek dne instituce fungovaly v režimu běžného pracovního dne. Část odborářů ale vyrazila na protest do Prahy.  

[chooze:article;value:531746]

​Jen pár dnů po stávce plánovali protesty také lékaři kvůli navýšení platů zdravotníků. Hrozilo, že bude omezena péče v nemocnicích, na pohotovostech a provádět se budou je akutní operace. Tento černý scénář byl na poslední chvílí zažehnán. Premiér Petr Fiala (ODS) se pouhý den před chystaným protesty sešel se zástupci lékařů. "Jednání končí pozitivní zprávou. Dohodli jsme se na objemu peněz na zvýšení platů zdravotníků a lékařů," řekl tehdy předseda vlády. Zdravotníkům a lékařům nabídl 9,8 miliardy korun na zvýšení platů a mezd pro rok 2024 v rámci úhradové vyhlášky.

Poslanci pak zrychleně odhlasovali navýšení peněz pro zdravotnictví i možnost pro lékaře pracovat 24 hodin v kuse. Novela by měla začít platit 1. ledna 2024.

​Úmrtí Karla Schwarzenberga

12. listopadu ve věku 85 let zemřel bývalý ministr zahraničí, někdejší kancléře prezidenta Václava Havla a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Jeho odchod zasáhl celé Česko, od politiků přes nejrůznější osobnosti až po řadové občany. Mnoho lidí je přesvědčených, že jde o nenahraditelnou ztrátu, byl pro ně symbolem demokracie a návratu svobody.

"Bylo mi jasné, že se to blíží, ale stejně je to úder. Byl to jeden z nejdůležitějších a nejlaskavějších lidí v mém životě. Ať odpočívá v pokoji, Česká republika by mu měla být navždy vděčná za vše, co pro ni nezištně vykonal," napsal Miroslav Kalousek na sociální síti.

Karel Schwarzenberg ležel od září v pražské Všeobecné fakultní nemocnici, v listopadu byla náhle letecky převezen do vídeňské nemocnice. 

[chooze:article;value:532201]

​Na poslední rozloučení s Karlem Schwarzenbergem, který bylo se státními poctami, se sjeli do Prahy evropská šlechta, v katedrále sv. Víta byli přítomni kromě rodiny i nejvyšší státní představitelé. Schwarzenberg by pak byl pohřben v rodinné hrobce na zámku Orlík, ze které ho vyhnali nejprve nacisté, pak komunisté. 

Prezident Petr Pavel letos udělil Schwarzenbergovi u příležitosti státního svátku 28. října Řád bílého lva. Kvůli špatnému zdravotnímu stavu si ho ale nemohl převzít, na Pražském hradě ho zastoupil jeho syn Jan.

Nejteplejší rok v historii

Rok 2023 byl nejteplejší v historii měření teploty naší planety a podle klimatologických modelů i nejteplejší v dějinách lidské civilizace. Tvrdí to vědci z programu Copernicus, který poskytuje informační služby získané zejména družicovým pozorováním Země a sběrem dat získaných ze systémů měření umístěných v atmosféře, v moři a na zemi.

[chooze:article;value:532810]

​ "Téměř s jistotou můžeme říci, že rok 2023 bude nejteplejším rokem v historii a v současné době je o 1,43 °C vyšší než předindustriální průměr," řekla na začátku listopadu zástupkyně ředitele služby Copernicus Climate Change Service Samantha Burgessová. Data z programu Copernicus ukazují, že průměrná globální průměrná teplota v období od ledna do října 2023 byla nejvyšší v historii. O 0,1 °C překonala desetiměsíční průměr roku 2016 - dosavadního držitele rekordu pro nejteplejší rok.

Přispěl k tomu jev El Niño, který může podle klimatologů způsobit ještě další oteplování. "Do roku  2050 očekáváme pro Českou republiku vzestup o další dva stupně Celsia," říká klimatolog Radim Tolasz.

Střelba na pražské univerzitě

Jako blesk z čistého nebe Česko zasáhla jen pár dnů před vánočními svátky, přesněji 21. 12. odpoledne, zpráva o střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Útok čtyřiadvacetiletého mladíka si vyžádal 14 obětí a 25 zraněných. Muž se pak schoval na střeše historické budovy, odkud z ochozu střílel na ulici po zasahujících policistech. Když se k němu blížili, spáchal sebevraždu. Při vyšetřování se ve škole našel větší arzenál zbraní a munice.  

Ještě dopoledne měl podle policie útočník zastřelit svého otce v domě Hostouni na Kladensku, kde rodina bydlela. Matka přežila. Policie později potvrdila souvislost střelby na univerzitě s dvojnásobnou vraždou v Klánovicích z 15. prosince, kdy zemřel muž a dvouměsíční miminko. Prokázalo to balistická expertiza zbraň nalezená v domě útočníka z filozofické fakulty.

[chooze:article;value:534371]

​Na 23. prosince byl vyhlášen státní smutek. Ten den visely vlajky na půl žerdi, po celé republice se rozezněly v pravé poledne zvony a lidé drželi minutu ticha za oběti tragédie. Policie zavedla některá preventivní opatření, která potrvají zatím do 1. ledna 2024.

Počtem obětí se čin na pražské univerzitě stal nejhorší masovou střelbou v moderních dějinách samostatného Česka a jednou z nejtragičtějších v Evropě.

Masakr otřásl lidmi i psychicky. O pomoc mohou požádat i na krizových linkách (23/12/2023):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.