Málo šetříme a zvykli jsme si žít na dluh. Úspory Čechů často nepokryjí ani tříměsíční výpadek příjmů. Schopnost šetřit ovlivnil prý covid i vysoká inflace. "To jsou faktory, které ovlivňují životní úroveň obyvatel a schopnost lidí vůbec nějaké peníze uspořit, protože se ukazuje, že skoro pětina lidí žádné peníze naspořené nemá," uvedl ekonom Petr Dufek.

Pokud už Češi spoří, úspory jim nevydělávají. 7 z 10 lidí zná a využívá jen běžné nebo spořící účty. "Není to to nejlepší, co se dá sehnat. Například akcie obvykle vydělávají okolo 7 procent, ale tam už člověk podstupuje riziko," upozornil ekonom Vít Hradil.

Milion uložený na neúročeném běžném účtu přitom za rok nevynese nic, stejná částka uložená na spořícím účtu při dnešních průměrných sazbách přinese roční výnos kolem 50 tisíc korun. U akcií může být výnos o něco vyšší. "U této volby má člověk téměř jistotu, že když se za 10 let pro ty peníze vrátí, tak tam nejenom budou, ale budou i zhodnocené," podotkl Hradil.

[chooze:article;value:528607]

Existují i další alternativy. "Například vzácné kovy a podobně, ale tam si myslím, že to už je investiční nástroj, který by i u profesionálů by měl tvořit spíše menší část toho portfolia," varoval ekonom Jan Bureš.

Z průzkumu také vyplývá, že muži spoří častěji než ženy. Nejvyšší úspory mají obyvatelé Prahy. V hlavním městě je ale zároveň nejvyšší podíl těch, kteří neuspoří nic; je to každý desátý Pražan.

"K dispozici by měl mít člověk aspoň zhruba tří až čtyřnásobek svých výdajů, který má mít někde připravený ihned k dispozici," doporučil Hradil. Takové úspory má však podle průzkumu zhruba jen třetina Čechů.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.