Pirátskou stranou otřásly další rozbroje, které vyvrcholily odvoláním Jakuba Michálka ze širšího vedení. Michálek se rozhodl rezignovat i z pozice předsedy poslaneckého klubu a v úterý dopis i s odůvodněním předal šéfovi Pirátů Ivanu Bartošovi. Ten ale rezignaci nepřijal.
"Jeho rezignaci jsem nepřijal, ostatně i klub se jasně vyjádřil s podporou Jakuba nejen v jeho práci pro občany, ve sněmovní politice na pozici předsedy klubu, ale i ve snaze o reformy ve fungování Pirátské strany. Ve věci předložené rezignace budeme dále jednat," uvedl Bartoš.
Podle politologa z Newton University v Praze Lukáše Valeše ale stranický spor ohledně Michálka znamená jediné – strana je rozdělena na dva tábory. A to pro Piráty nevěstí nic dobrého. Ve straně totiž podle politologa dochází ke střetu mezi "papaláši" a "srdcaři". Zatímco jedna část strany prahne po "vládních limuzínách a dobře placených postech", jiná usiluje o "udržení alespoň zbytku původní pirátské identity založené na demokracii".
[chooze:article;value:527617]
Piráti na rozcestí
První velká krize, jak Valeš o sporu ohledně Michálka mluví, by mohla mít na stranu jako takovou zdrcující dopady. Hlasování o Michálkovi totiž vyvolalo to, že některým vadila jeho údajná arogance a jiným jeho snaha o změnu organizace strany, která by dala více kompetencí předsednictví.
"Identita Pirátů nemá se současným vládnutím absolutně nic společného," upozornil Valeš. Ve vzduchu tak visí i otázka, zda se Piráti nerozpadnou. "Nedá se to úplně vyloučit, byť si myslím, že pragmatismus ve straně bude výrazně převažovat," míní Valeš.
"Můj tip je, že se nerozdělí, ale jestli to takhle půjde dál, tak může převážit křídlo idealistů a můžeme se dočkat opravdu lecčeho. V tuhle chvíli se ale bavíme o panu Michálkovi, což může být pro vedení jakýsi signál, že je potřeba se členskou základnou opravdu mluvit a dbát na její názory," upozornil. "Zdá se, že Piráti jsou na křižovatce," dodává Valeš.
Strana si totiž prošla už několika krizemi, například, jak politolog připomíná, když se Ivanu Bartošovi postavila při hlasování o vedení strany jeho kolegyně Jana Michailidu. Nově se navíc o křeslo předsedy rozhodl usilovat i hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti). Právě Michálkovo odvolání pro něj prý bylo impulsem, že je čas něco změnit.
[chooze:article;value:525059]
Obejde se vláda bez Pirátů?
Podle Valeše je kromě fungování strany jako takové nejasná i její budoucnost ve vládě. Tomu prý přispívá i fakt, že vláda Piráty v podstatě nepotřebuje. Naopak to ale říct nelze. "Pro vládu jsou Piráti takový ocásek, bez kterého se každý obejde, ale oni jsou na ní finančně závislí," upozornil. "Víc než čtvrtina Pirátů je placena ze státního rozpočtu," vysvětlil.
Pirátům vztah s vládní koalicí ale obecně spíše neprospívá. "Především do této vlády neměli nikdy lézt," zhodnotil politolog. Vidět prý nejsou ani výsledky. "Když se podíváme na činnost ministrů za Piráty, tak prakticky nevíme, že nějací jsou," dodal.
"Ministra za legislativu nikdy nikdo neviděl ve zprávách a ani nevíme, co dělá. Pan Bartoš sliboval především výstavbu bytů, žádná se ale nekoná. Občas se objeví pan Lipavský, ale otázkou je, do jaké míry je to člověk, který má vlastní rozum, a do jaké míry je figurkou, která plní zadání jiných," pokračoval politolog.
Piráti by tak podle něj měli vládu opustit. "Pro Piráty by bylo lepší i vzhledem k blížícím se volbám, kdyby z vlády odešli. Můj tip je ale takový, že ve vládě zůstanou až do konce," dodal. Upozornil ale, že jak se bude v Česku stupňovat politická či ekonomická krize, bude růst i napětí v Pirátské straně.
Téma na TN Live rozebral politolog Milan Školník:
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.