Náš život na zemi je pouze omezený a člověk by ho měl žít a užívat si naplno, aby nemusel ničeho litovat. Život nám totiž může snadno protéct mezi prsty. A právě lidé na smrtelné posteli si takové věci nejvíce uvědomují.

V posledních chvílích života pomáhá lidem i kaplan Joon Park. Ten pracuje v nemocnici v Tampě už osm let. Podle něj všichni litují toho stejného, píše portál CNN.

[chooze:article;value:304844]

"Většina výčitek se týká toho, že člověk dělal jen to, co chtěli ostatní, a nikoliv to, co chtěl on sám. Mnoho z nás si ke konci uvědomí, že jsme v životě nebyli schopni být sami sebou. Museli jsme se skrývat, abychom přežili," uvedl Park.

Kaplan je ale přesvědčený, že to ne vždy byla chyba daného člověka. "Někdy nám to naše zdroje, systémy a kultura okolo nás nedovolí," poznamenal Park. Pro něj je největší odměnou vidět a slyšet, že člověk odchází volný a smířený.

Lidé na smrtelné posteli si často nedokáží pomoci a vybavují si svůj život trošku jinak a jako nevyužitou možnost, píše portál Unilad. "Přirozeně jsme tak dobří v představivosti, invenci a snění, že se nám to občas může do nitra zavrtat a představujeme si miliony jiných neživých fantomů paralelních životů," vysvětlil Park.

Kromě toho se většina pacientů obává o své blízké. "Ptají se, jestli budou jejich blízcí v pořádku. Jak se jejich syn a dcera bez nich objedou. Dokonce i mí pacienti, kteří jsou nejvíce smířeni se svou smrtí, jsou stále znepokojeni tím, jak jejich vlastní smrt ovlivní jejich rodinu," dodal Park.

Koronavirus už v Česku není nejčastější příčinou úmrtí. Podívejte se na reportáž (1/2023):

​

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.