Muž chtěl zachránit zmiji, ta ho uštknula. Nezaškrcujte a nevysávejte jed, apelují experti

Zachránit život zmiji, která se vyhřívala na silnici, se před několika dny rozhodl třiačtyřicetiletý muž z Krnovska. "Had se svému zachránci odvděčil kousnutím do ruky. Muž se silnými nevolnostmi skončil v Krnovské nemocnici," říká mluvčí zdravotního zařízení Květa Urbánková.

"Návaly horka, výrazné pocení a zažívací obtíže donutily pacienta k návštěvě naší nemocnice. Stupeň otravy byl poměrně těžký, a proto jsme příznaky konzultovali s pražskou Všeobecnou fakultní nemocnicí a požádali o vydání antiséra. Muž byl po několikadenní hospitalizaci propuštěn domů," vysvětluje vedoucí lékař jednotky intenzivní péče interny krnovské nemocnice Bronislav Čapek.

[chooze:article;value:507920]

​Ve stejném zdravotním zařízení se v létě starali také o devětapadesátiletou pacientku, kterou zmije kousla při sekání trávy. "Vykazovala jen mírné lokální příznaky – otok a bolest nohy. V jejím případě stačila léčba antihistaminiky a kortikoidy. Po čtyřdenní hospitalizaci byla propuštěna do domácí péče," uvádí Čapek.

Podobné případy nejsou v létě ojedinělé. Potvrzuje to i ředitel kanceláře Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo. "Zrovna včera přišla naše kolegyně, kterou uštkla zmije. Otekla jí ruka, kterou má teď silnější než nohu. Ona při šplhání po skále strčila ruku do štěrbiny, kde hada vůbec neměla šanci vidět. Něco podobného se stane hned, většinou stačí šlápnout v nesprávnou chvíli na nesprávné místo," uvádí pro TN.cz Stýblo.  

[chooze:article;value:439907]

​Přehled o podobných incidentech má Toxikologické informační středisko (TIS), které patří pod Kliniku pracovního lékařství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN).

"Dotazů na hady jsme už letos měli šedesát, většinou jde o zmije. Nejméně sedmkrát jsme vydávali antisérum po kousnutí zmijí, naposledy tento týden," uvádí profesorka Daniela Pelclová z TIS VFN.

[chooze:article;value:439787]

​"K první pomoci při uštknutí zmijí patří dezinfekce rány, postižená končetina by se ale neměla zaškrcovat. Nevhodné je i vysávání rány stejně jako zákroky zhoršující poškození tkáně," dodává Pelclová.

"Smrtelné účinky zmijího jedu jsou vzácné, největší nebezpečí představuje uštknutí pro děti do tří let. Komplikací ale mohou být výrazné otoky nebezpečné zejména v oblasti krku a hlavy. Riziko představují také infekce v ráně nebo alergické reakce. Proto doporučujeme vždy vyhledat lékařskou pomoc," upřesňuje Čapek z krnovské nemocnice.

Zmije obecná se podle Agentury ochrany přírody a krajiny vyskytuje především ve středních až vyšších polohách 600 až 1 200 metrů nad mořem, naopak je vzácná nebo nežije v teplých oblastech.

Mluvčí agentury Karolína Šůlová připomíná, že populace zmijí se na našem území v průběhu minulého století dramaticky zmenšila a vliv na to mělo například spojování políček do velkých lánů, které bylo spojeno s likvidací remízků. "Nepomohlo ani vysušování zemědělské krajiny pomocí meliorací," dodává Šůlová.  

Ženu na Šumavě uštkla zmije. Jed si z rány vysála, skončila v nemocnici (9/2021):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.