Na obalech potravin v Česku se začaly objevovat malé barevné tabulky s písmeny připomínající energetické štítky na elektrických spotřebičích. Jde o takzvané Nutri-Score, tedy systém populární v západní Evropě, který má zákazníkům při nákupu jednoduchým způsobem sdělit výživovou hodnotu výrobku, aniž by museli zdlouhavě procházet složení na zadní straně obalu.
Nutri-Score dělí potraviny do pěti skupin (A až E) rozlišených odpovídajícími barvami. Zatímco potraviny označené zelenými písmeny A a B bychom jako výrobky s vysokou výživovou hodnotou a důležitými živinami měli konzumovat pravidelně, potraviny označené písmeny D a E bychom podle západoevropských odborníků měli jíst méně často a spíš je omezit.
To, v jaké skupině potravina skončí, nezáleží jen na energetické hodnotě, ale také na dalších kritériích, která se následně přepočítávají na body. Kalorie, nasycené mastné kyseliny, cukr a sodík přidávají plusové body, naopak vláknina, bílkoviny a obsah ovoce, zeleniny a ořechů přidává body záporné. Čím nižší skóre (a může být i v minusových hodnotách), tím lepší hodnocení potraviny. Přesný výpočet ale tým vědců mění podle nových poznatků.
[chooze:article;value:519009]
Ovšem ani vyšší skóre neznamená, že je potřeba se dané potravině vyhýbat. Jen bychom jí neměli konzumovat tolik. Je potřeba také brát v úvahu, že toto hodnocení je nastaveno pro 100 gramů daného výrobku. Zatímco takové množství sýra či jogurtu je velmi jednoduché sníst během jediné svačinky, u 100 gramů másla už je to obtížnější výkon.
Navíc i zdravá potravina může mít vysoké skóre. Například takový olivový olej je zařazený do druhé "nejhorší" kategorie D, a to hlavně kvůli vysoké kalorické hodnotě. Rozhodně to ale neznamená, že je potřeba jej z jídelníčku vyřadit.
V Česku má Nutri-Score podporu například České obezitologické společnosti, Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) i poboček velkých potravinářských výrobců, jako jsou Danone, Nestlé nebo Dr. Oetker. Kritika naopak zaznívá například od Potravinářské komory ČR, podle níž systém diskriminuje celé skupiny potravin – například nezohledňuje takzvané mikronutrienty, tedy vitaminy a minerální látky, které potravina obsahuje.
[chooze:article;value:516505]
"Existuje spousta konkrétních příkladů nesprávného zařazení jednotlivých potravin do kategorií Nutri-Score, které neodpovídá výživovým doporučením a neodpovídá vědeckým poznatkům o vlivu konzumace stravy na zdraví. Některé výrobky jsou zařazeny v preferovaných zelených kategoriích, aniž by tomu jejich výživová hodnota odpovídala," zdůrazňuje ve zhodnocení systému pro komoru Jiří Brát a jeho tým.
"Zatímco tuzemští potravináři Nutri-Score odmítají a poukazují na jeho údajnou nekorektnost, v západní Evropě se jedná o naprosto standardní věc a spotřebitelé se s ním v obchodech běžně setkávají. Je proto chvályhodné, že i v českých obchodech výrazně přibývá výrobků transparentně označených Nutri-Score," kontruje šéf SOCR Tomáš Prouza.
[chooze:article;value:519006]
I vzhledem k těmto neshodám tak zatím nebude používání tohoto systému jednotné a objevovat se bude jen na některých potravinách. Neshodnou se totiž ani ministerstva. Zatímco zdravotnictví považuje Nutri-Score za přínosné, zemědělství je proti plošnému zavedení.
Nutri-Score vzniklo ve Francii v roce 2014 na základě výzkumu tamních i zahraničních vědců a prosadilo se v roce 2017. Od té doby se rozšířilo také do dalších států, jako je Německo, Švýcarsko, Španělsko či země Beneluxu. Postupně se objevuje také ve střední Evropě. Například Rumunsko ale jeho používání naopak letos zakázalo.
Víte, co znamená tento symbol na kosmetice? Jeho nedodržení může být riskantní:
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.