V Polsku začíná vrcholit kampaň před parlamentními volbami, které prezident Andrzej Duda vypsal na 15. října. V souvislosti s tím se stupňují i sliby politiků, které se očividně vrací k těm už dříve ověřeným receptům na zvolení. Minulý týden na předvolebním mítinku oznámil Jarosław Kaczyński, který stojí za vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS), že by měli Poláci dostat ještě letos takzvaný 14. důchod ve výši 2 200 zlotých (v přepočtu zhruba 11 800 korun).
Během svého projevu nynější vicepremiér zmínil, že dodatečné a plošné vyplacení další částky k penzím je podle něj už nyní jasně určené v zákoně, píše web TVN24. "Je to krok směrem k tomu, aby skupina, která inflací nejvíc trpí, tedy důchodci, byla plně kompenzována," oznámil předseda PiS na setkání s voliči. Zavedení každoroční 14. penze pro všechny důchodce avizovala polská vláda už letos na jaře.
[chooze:article;value:518576]
Podle vládních odhadů letos 14. důchod dostane přibližně 8,3 milionu polských důchodců. Ti, kteří budou mít na dávku nárok, nebudou muset podávat žádné další žádosti a bude jim vyplacena spolu s důchodem, doplnil web PolsatNews.
Vyplácení tohoto příspěvku bude omezené v principu, podle kterého senioři, kteří mají vyšší důchod než 2 900 zlotých hrubého (zhruba 15 500 českých korun), dostanou čtrnáctý důchod snížený o jasně danou částku. A to podle zásady, kterou politici nazvali "jeden zlotý za jeden zlotý". Při překročení limitu se totiž dávka sníží o tolik zlotých, kolik jich je přes limit.
Zásadní téma voleb si vysloužilo kritiku opozičních politiků, podle kterých tento krok vůbec neřeší inflaci, která za vlády PiS výrazně stoupla. "Lidi sice v jednorázových dávkách dostávají stále více zlotých, ale jejich hodnota je stále nižší. Za této vlády zlotý ztratil 40 procent své hodnoty," řekla Joanna Mucha z liberální strany Opoziční platforma v nedělní předvolební debatě.
[chooze:article;value:518021]
Právě štědrá sociální politika a vyplácení mimořádných příspěvků k důchodu, proslulých jako 13. důchod, pomohlo straně Právo a spravedlnost vyhrát i parlamentní volby v roce 2019, po nichž sestavila jednobarevný kabinet. Podle politologa a výkonného ředitele Asociace pro mezinárodní otázky Víta Dostála je podpora podobných dávek patrná i po více než osmi letech konzervativců u vlády i v letošní kampani.
"I lidé, kteří PiS nevolí, si všímají, že vláda v sociální oblasti dělá pro ně viditelné pozitivní kroky a společnost tohle vnímá," míní. Doplňuje, že podobná sociální opatření hrají podle statistik ve vnímání konzervativní vlády největší roli. Expert na polskou politiku však neočekává, že by se téma mimořádných dávek k důchodům přeneslo do předvolebních kampaní v Česku, přestože podle něj jde o typický "volební folklór".
S nejsilnějším českým opozičním hnutím ANO ale mají dle něj polští vládnoucí konzervativci společnou cílovou skupinu starších voličů. "Tyto věci cílí zejména na nízkopříjmové skupiny obyvatelstva a tímhle způsobem se jim snaží ukázat, že tahle vláda na ně myslí a je připravena realizovat opatření, která oni pocítí," vysvětluje pak poslední Kaczynského výroky.
[chooze:article;value:517232]
Podpora polské vládnoucí strany se před volbami i po přijetí přísných protipotratových zákonů mírně propadla a podle posledních průzkumů by musela PiS pro pokračování ve vládě sestavit koalici s další stranou.
Na předvolebních mítincích před říjnovým hlasováním nyní vládní poslanci často hovoří o ochraně před migrací a ochraně hranic s Běloruskem, kde se po neúspěšném povstání v Rusku ještě nachází tisíce vojáků žoldnéřské Wagnerovy skupiny. O těchto tématech budou Poláci společně s hlasováním ve volbách hlasovat v referendu, které kabinet Mateusze Morawieckého prosadil na stejný termín.
Statisíce lidí v Polsku protestovaly proti vládě. Bojí se o budoucnost demokracie (06/2023):
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.