Putin cpe Africe miliardy. Pozvaní lídři zemí ale do Ruska nedorazili

Dvoudenní summit afrických zemí v Petrohradě se točil hlavně kolem dodávek obilí. Před týdnem totiž Rusko zastavilo takzvanou obilnou dohodu, která díky OSN i přes ruskou invazi umožňovala ukrajinským lodím vývoz obilí z černomořských přístavů. Zastavení smlouvy zneklidňuje právě část afrických zemí, které jsou na dodávkách potravin závislé. 

Na setkání s lídry afrických zemí ale Putin ze zastavení dohody hlavně obviňoval západní země, které podle něj využily pandemie covidu-19, aby zvedly ceny potravin. Rusko však mezitím dál ostřeluje černomořské přístavy, které umožňují vývoz obilí do chudších zemí, informuje web Euronews.

[chooze:article;value:513959]

Už ve čtvrtek ruský vládce zmínil, že by Rusko mělo další čtyři měsíce dodávat tisíce tun obilí do Burkiny Faso, Zimbabwe, Mali, Somálska, Eritrey a Středoafrické republiky, píše agentura AP. Vedle příslibů dodávek potravin se pak snažil lídrům zalíbit i sliby o odepsání jejich dluhů. 

"Celková výše odepsaného dluhu je 23 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 505,5 miliardy korun)," cituje ruská státní agentura TASS páteční Putinův projev. Přestože prezident neupřesnil, kterých zemí se to týká a za jaké období dluh odpustí, začal následně mluvit i o posílení vojenské přítomnosti na kontinentu. V přepočtu víc než dvě miliardy korun chce podle svých slov ještě vyčlenit na další požadavky afrických zemí. 

[chooze:article;value:514277]

Odstoupení od dohody ale v pátek kritizoval egyptský prezident Abdel Fattáh Sísí, který Putina při jednání vyzval k jejímu obnovení. Fungování dodávek označil jako "nezbytné pro dosažení souhlasu" na dalším společném postupu, doplnil deník Guardian

Prigožin na summitu, wagnerovci v Africe

Informace o případném posílení ruského vlivu v Africe s napětím pozorují i vojáci žoldnéřské Wagnerovy skupiny, kteří by podle svého majitele Jevgenije Prigožina měli po červnovém potlačeném tažení na Moskvu přesunout svoje jednotky víc na tento kontinent. 

Od ukončení Prigožinova povstání se spekuluje o tom, zda je naživu, nebo zda se nachází v Bělorusku. Tam se jeho jednotky měly přesunout, aby pomohly s výcvikem tamních vojáků. I pro to byla překvapivá jeho účast na summitu, kde podle neověřených informací jednal s africkými diplomaty. Budoucnost vůdce wagnerovců a účast jeho soukromé armády v Africe je však stále nejasná, komentuje deník New York Times. 

Na dostupné fotografii si v Petrohradě podává ruku s jedním z diplomatů ze Středoafrické republiky, kde wagnerovci bojují v občanské válce na straně vládních jednotek. Pravdivost fotky však nelze nijak ověřit. 

[chooze:article;value:513727]

​Přijelo málo lidí, stěžovala si Moskva

Pozorovatelé summitu ze zahraničí si všímají nižší účasti diplomatů, na což si v úterý stěžovala i Moskva. "Jde o naprosto bezostyšné vměšování USA, Francie a dalších států prostřednictvím jejich diplomatických misí v afrických zemích a o jejich snahy vyvíjet na ně nátlak," vyjádřil se na úvod summitu podrážděně mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval tak na dotaz, proč se jednání účastnilo jen 21 lídrů afrických zemí, zatímco ostatní státy zastupovali méně významní diplomaté. 

Na summitu diplomaté také znovu probírali navrhovanou mírovou dohodu, jejíž cílem by mělo být diplomatické zastavení ruské agrese na Ukrajině. V pátek Putin zopakoval, že tento návrh "respektuje a prostuduje ho". Desetibodovou iniciativu k dosažení míru přednesli afričtí lídři už v červnu, ale ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ani vedení Ruska ji nepodpořilo. 

Vyplula poslední loď s ukrajinským obilím. Černomořská dohoda vypršela (07/2023): 

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.