Ve dvacátých letech patřila první republika výší svého HDP na obyvatele mezi 11 až 15 nejbohatších zemí Evropy, jak ukazuje video youtubového kanálu VGraphs. Skluz pak nastal poté, co Československo zasáhla Velká hospodářská krize, která začala krachem burzy na Wall Street ve Spojených státech roku 1929.

V roce 1926 se Československo dostalo dokonce mezi prvních 20 zemí podle HDP na obyvatele na celém světě. Ale poté, co začala první republika pociťovat následky hospodářské krize na začátku 30. let, o svou pozici přišla.

Podívejte se na vývoj HDP první dvacítky evropských zemí od roku 1921 (přepočteno na dolary):

"V případě prvorepublikového Československa musíme ještě dělit situaci českých zemí, Slovenska a Podkarpatské Rusi. I z tohoto důvodu je možná výkon státu jako celku možná nižší, než bychom čekali. Slovensko bylo výrazně agrární, o Podkarpatské Rusi to platí ještě více. Každopádně české země byly primárně opřeny o průmysl, který se nadále rozvíjel, velká exportní aktivita byla například ve zbrojní výrobě," popsal historik a náměstek generálního ředitele Národního muzea Michal Stehlík.

"Československo logicky postihly hospodářské krize, a to jak poválečná po roce 1918, tak velká hospodářská, zde především na počátku 30. let, kdy musel do řízení ekonomiky zasahovat více stát. Ve srovnání s ostatními zeměmi se ČSR pohybovala spíše na lepším evropském průměru, na konci 20. let někde na konci první dvacítky zemí," srovnal Stehlík.

Na konci třicátých let se situace pozvolna zlepšovala, ale pak začala druhá světová válka. I za války přepočtený HDP Československa rostl a zlepšovala se jeho pozice vůči ostatním zemím.

[chooze:article;value:501700]

​Jak popsal Stehlík, ekonomicky vynikalo Československo díky svému zbrojnímu průmyslu a obuvnictví, hlavně ve spojení s firmou Baťa, na export šlo také sklo a chmel. "Zároveň jsme trochu zapomněli na některé obdivuhodné podnikatelské výkony, jako byl například vimperský tiskárenský gigant Steinbrener, který vydával desítky milionů knih, včetně například koránu, a sklady měl od New Yorku až po Limu. Jelikož šlo však o německý průmysl, jako by do našeho kontextu nepatřil," doplnil Stehlík.

Po válce se HDP dále zvyšoval, ale ne tak rychle. Československo se vrátilo na několik let i mezi prvních 20 zemí na celém světě. Vydrželo tam ale jen do začátku 50. let. Na začátku 60. let byl přepočtený HDP v Československu a Východním Německu v evropském kontextu na téměř stejné úrovni. Československo si drželo 15. pozici, v půlce 60. let pak Východní Německo dokonce překonalo.

Zde najdete video srovnávající nejbohatší země světa podle HDP od 19. století (přepočteno na dolary).

"Klíčem pro ekonomický vývoj Československa byl komunistický převrat a naprostá změna ekonomiky, změna způsobu hospodaření, nefungující centrální plánování, první pětiletky navíc reálně kolabovaly a režim musel řešit reformy. Navíc, v 50. letech se průmysl měl soustředit v očekávání války na těžký průmysl na úkor tradice lehkého průmyslu. V roce 1953 pak proběhla radikální měnová reforma, která znehodnotila úspory. Vše muselo fungovat v logice státního majetku, což výrazně podvázalo někdejší tradici živností a služeb, které se s novou organizací stávaly stále méně funkční," přiblížil Stehlík.

V 70. letech se začalo Československo postupně propadat. Propad se ještě urychlil na konci dekády. V roce 1980 pak vypadlo z první dvacítky zemí Evropy s nejvyšším HDP na obyvatele. Před sametovou revolucí se už do první dvacítky nevrátilo, nepovedlo se to pak ani České republice až do konce století.

[chooze:article;value:499056]

​"Pro dlouhodobější rozvoj průmyslu byla zásadním negativním momentem nedostatečná investiční politika do obnovy strojů a zařízení, kdy se v 70. a 80. letech naráželo na staré a nefunkční provozy. Podniky se více soustředily na formální plnění plánu, ale již ne na reálnou efektivitu. Na konci 80. let zde byla snaha o dílčí reformy na úrovni fungování podniků, ale ty nemohly pomoci, pokud se neměl změnit celý systém," dodal ještě Stehlík.

Česká republika se mezi první dvacítku zase dostala až na konci první dekády tohoto tisíciletí. Na konci druhé dekády se pak Česku podařilo předehnat Španělsko, v roce 2022 skončilo na 19. místě.

Podívejte se na lednovou reportáž k rozdělení Československa z pohledu ekonomiky:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.