Generální tajemník OSN António Guterres vyzval země světa, aby se urychleně začaly věnovat řešení klimatické krize. "Lidstvo se pohybuje na tenkém ledě. Ten led velmi rychle taje. Tempo růstu teploty v posledním půlstoletí je nejvyšší za poslední dva tisíce let. Koncentrace oxidu uhličitého je nejvyšší za nejméně dva miliony let. Klimatická časovaná bomba tiká," nechal se slyšet.

Jeho výzva přišla v souvislosti se zveřejněním nové zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Ta mimo jiné uvádí, že člověk je zodpovědný za prakticky veškeré globální oteplování za posledních 200 let. Tempo růstu teploty v posledním půlstoletí je nejvyšší za poslední dva tisíce let.

"Zpráva IPCC je ale návodem, jak tuto klimatickou časovanou bombu zneškodnit. Je to příručka pro přežití lidstva. Ukazuje, že udržení hranice 1,5 stupně oteplení je dosažitelné," dodal generální tajemník s tím, že boj se změnou vyžaduje obrovský skok v klimatických opatřeních.

[chooze:article;value:461126]

Ta by měla zahrnovat ukončení těžby a spalování uhlí, zajištění produkce bezemisní elektřiny, ukončení udělování licencí na novou těžbu ropy a její postupné utlumování. Ve vyspělých zemích by mělo uhlí a elektřina z fosilních paliv skončit ještě v první polovině třicátých let, ve zbytku světa pak v roce 2040. Takzvané uhlíkové neutrality by pak měla celá planeta dosáhnout v roce 2050.

O tom, zda se tyto plány podaří naplnit, by mohlo být jasněji už na konci letošního roku. V Dubaji by se totiž na prosincové konferenci COP28 měli sejít lídři států světa k prvnímu globálnímu zhodnocení Pařížské dohody. Zároveň by se měli dohodnout na dalších opatřeních.

[chooze:article;value:495894]

Podle ekonoma Lukáše Kovandy je ale plán OSN příliš optimistický a nereálný. "Jen v Česku by náklady na podobné změny dosáhly vyšších stovek miliard korun. Takové peníze ale Česká republika nemá kde vzít. Jedinou možností by bylo výrazné zvýšení daní a zároveň osekání veřejných výdajů," myslí si.

Obdobné náklady ale podle nedávného výzkumu německých ekonomů může přinést také klimatická krize samotná. Výdaje na zvládání živelních katastrof by podle nich kvůli změnám klimatu mohly vzrůst až pětinásobně – v závislosti na síle změny. Za necelých 30 let do roku 2050 by tak rozmary počasí mohly vyjít sousední Německo na stovky miliard eur, píše Deutsche Welle.

Dle klimatologa bychom si měli zvykat na teplejší léta:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.