"Já jsem měla pojištění, ale zrušila jsem to. Nikdo neví, co budeme brát, jak to bude, takže tomu moc nevěřím," prozradila jedna z dotázaných TV Nova.

Právě nevýhodnost spoření prý nutí lidi k výběrům. Člověk který si od roku 2017 odkládal měsíčně tisíc korun na spoření za šest let vydělal zhruba 17 tisíc. Kvůli vysoké inflaci ale hodnota peněz od roku 2017 klesla zhruba o 30 procent, tedy co šlo v roce 2017 koupit za 72 tisíc, teď stojí zhruba 102 tisíc.

"Ty produkty jsou extrémně konzervativní a to až do té míry, že nedávají na finančním trhu smysl a nedostanete z toho výnos," sdělil ekonom Vít Hradil. Ministr financí teď chce výběrům udělat přítrž.  

[chooze:article;value:491845]

"Na rentu peníze, úspory použije něco kolem pěti procent. A my přemýšlíme o nástrojích, jak motivovat mladší ročníky, aby dlouhodobě spořili, aby případně naspořené peníze použili na měsíční bázi jako rentu," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Ministerstvo financí navrhuje, že ten, kdo si bude chtít naspořené peníze vybrat najednou, bude muset vrátit část státního příspěvku, a to jeho čtvrtinu až polovinu.

Další možností je výnos z penzijního spoření více zdanit. Na 4,5 milionu lidí, kteří si aktuálně spoří, by se nová opatření ale vztahovat neměla. "U stávajících smluv nelze měnit parametry zpětně," vysvětlil Stanjura. Nárok na podporu by nově neměli ani důchodci. 

[chooze:article;value:491749]

"To bych třeba určitě nepodporovala. Nebo abychom nějak sankcionovali lidi, kteří si třeba spoří málo, dejme tomu 400 korun," avizovala předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová.

Ministr Stanjura totiž počítá s tím, že na státní podporu nově dosáhnou lidé, kteří ukládají minimálně 500 korun měsíčně, podpora by ale měla být vyšší v řádu desítek korun.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.