Buča a Irpiň. Obce na předměstí Kyjeva, kterými prošlo peklo. Jako symbol nového začátku se ve čtvrtek nad Bučou objevila duha. Navíc nad kostelem, u něhož ukrajinští vojáci po osvobození města našli hromadný hrob. Bylo v něm téměř 300 těl. Dnes na jeho místě stojí památník.
Že nové začátky skutečně přicházejí, je znát i na příjezdové cestě do Buči. Přesně tam se vedly nejtvrdší boje o město a přesně tam Rusové chladnokrevně zabili a popravili desítky civilistů.
"Byli jsme několik dní zavření tamhle ve sklepě stodoly. Přímo nad tímhle barákem po sobě stříleli. Jen škvírou jsme mohli občas vidět ty hrůzy, co se děly venku. A až když nás naši vojáci osvobodili, zjistili jsme, že jeden ruský ostřelovač měl stanoviště přímo na střeše té mojí stodoly. Kdybych vyšla ven, tak už tu nejsem," zavzpomínala přeživší z Buči Larysa.
[chooze:article;value:491761]
Hořící stroje teď nahradily bagry a jeřáby. Vojáky dělníci. Staví se nové domy a ty, co konflikt ustály, se rekonstruují. "Bývala to školka, ale byla úplně rozstřílená. Zbourali jsme ji a teď stavíme novou. Všechny domy v téhle ulici projdou rekonstrukcí. Má to prý být výkladní skříň města," sdělil dělník Michael.
"Je to pro mě obrovská vzpruha. Syn utekl do Polska, dceru mám v Austrálii. Já jim řekl, že už nikam nejdu. Byl jsem schovaný a zavřený, i když tu byli Rusáci, tak už tu budu i teď," řekl přeživší z Buči Jurij.
"Jsem strašně vděčná, že se to povedlo, zateplili mi dům, opravili střechu. Mnohem víc si teď vážíme obyčejných věcí. Víte, měsíce jsme je neměli a teď jsem ráda za každý pokrok, který tady vidím," svěřila se Larysa.
Dalším smutným symbolem téhle války se stal most u Irpině. Záběry zoufalých Ukrajinců, kteří se přes jeho trosky a provizorně položené desky snažili utéct před Rusy, obletěly svět.
[chooze:article;value:491503]
Původní zničený most zatím stojí na svém místě. Do budoucna se plánuje, že tam vznikne muzeum a památník. Už teď se ale i tam pilně pracuje na mostu novém.
Osobní věci, které prchajícím popadaly do řeky, ale i po roce stále zůstávají. Stejně jako vzpomínky na tragédii, která se pár kilometrů od Kyjeva odehrála.
Válečné zločiny i mimo Kyjev
Ruská armáda nepáchala válečné zločiny na civilistech jen v okolí Kyjeva. Ukrajinci doufají, že za všechny tato zvěrstva bude Rusko v budoucnu potrestáno mezinárodním tribunálem.
V dubnu 2022 se celému světu taji dech nad hrůznými záběry ruského dobývání Mariupolu. Ruské střely neušetřily porodnici ani divadlo, kde zemřelo 600 lidí. Bombardování nezabránil ani nápis "děti". Rusové nakonec zničili 90 procent města.
Tím výčet zvěrstev páchaných na Ukrajincích zdaleka nekončí. Největší hromadný hrob nechali Rusové u Izjumu 450 těl, včetně více než 200 žen a pěti dětí. Řada z nich nesla známky mučení.
[chooze:article;value:491464]
"Když mě svazovali, někdo prohlásil: 'Pořádně mu to zavaž, aby mu látka nespadla z očí, až mu budeme dělat elektrické šoky. U toho padají i vlasy.' A pak začali," svěřila se jedna z obětí mučení.
Vyšetřují se stovky, možná tisíce případů sexuálního násilí, někdy dokonce i na dětech. Pro ty, kteří se před válkou snaží uprchnout na východ, Rusové zbudovali takzvané filtrační tábory. Ti, kteří jimi prošli, podávají hrůzná svědectví o bití, mučení a vymáhání přiznání k nacismu. Do Ruska okupanti podle ukrajinských úřadů odvlekli až 16 tisíc dětí.
Jedním z nejhorších útoků na civilisty byl raketový útok na přeplněné nádraží v Kramatorsku na začátku dubna. Na místě byly v tu dobu asi 4000 lidí, zemřelo jich skoro 60. "Bylo to strašné, nikdy už to nechci zažít znovu," řekla obyvatelka města Ludmila.
Podle ukrajinských úřadů spáchalo Rusko více než 65 000 válečných zločinů. Potrestání viníků je ale v nedohlednu a zatím ani není jasné, kdo a kde by je měl soudit.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.