Čísla o nadúmrtí, tedy úmrtí nad dlouhodobý trend, jsou důležitá mimo jiné pro sledování vlivu různých onemocnění včetně chřipky a covidu. Na Slovensku podle webu tvnoviny.sk v prosinci přibylo těch, kteří zemřeli v souvislosti s problémy se srdcem či oběhovou soustavou. V posledním měsíci roku u našich sousedů přišlo o život 5 400 lidí, 2 600 z nich mělo kardiologické problémy, na rakovinu za stejnou dobu přišlo o život 1 200 Slováků.

Po většinu minulého roku byly počty zemřelých, jak informuje Český statistický úřad (ČSÚ), v ČR pod úrovní roku 2021, po většinu loňska ale údaje počtu zemřelých překonávaly hodnoty z let 2015–2019. Například za 51. týden, tedy těsně před koncem roku, zemřelo loni 2 953 lidí. To překonalo hodnoty za stejné obrobí roku 2021 (2 937 mrtvých) i průměr pro 51. týden z let 2015–2019 (2 223 mrtvých). Rozdělení podle příčin úmrtí bude k dispozici až v červnu. 

Optimističtější jsou ale údaje za celý rok. Počet zemřelých vlivem nepříznivých úmrtnostních podmínek v době pandemie sice výrazně narostl, v roce 2022 však došlo k meziročnímu poklesu. "Podle předběžných údajů v průběhu roku 2022 zemřelo 120,1 tisíce obyvatel České republiky. Bylo to o 14 % (tedy o 19,8 tisíce) osob méně než o rok dříve. Rok 2021 tak zůstal rokem s nejvyšším úhrnem zemřelých v naší poválečné historii," říká Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.

[chooze:article;value:305299]

​Statistiky zajímají také Státní zdravotní ústav (SZÚ), který mimo jiné sleduje úmrtí kvůli chřipkové epidemii. "V aktuální chřipkové sezoně je dosud hlášeno celkem 252 klinicky závažných případů chřipky vyžadujících intenzivní péči, z toho v 87 případech došlo k úmrtí," informuje mluvčí SZÚ Štěpánka Čechová.

Ministerstvo zdravotnictví rovněž podrobně zkoumá data o onemocnění covid-19. Ve středu 8. února bylo s koronavirem hospitalizováno 320 lidí, z nich osm bylo ve velmi vážném stavu. Například 2. února u nás zemřelo s covidem pět lidí. A celkově už v Česku přišlo kvůli koronaviru o život přes 42 tisíc lidí.

[chooze:article;value:484807]

​Statistiky nadúmrtí se také stávají zdrojem různých konspiračních teorií. "Na webu, který publikuje údaje za celou Evropu, se různě měnila zobrazená data. Úřady statistiky pravidelně aktualizují a ve chvíli, kdy vypadly informační zdroje z některých zemí, se čísla snížila. A to mělo vliv na statistiky za celé covidové období. Lidé to mylně začali brát jako důkaz manipulací dat. Začaly se šířit dezinformace," vysvětluje Petr Gongala z organizace Demagog.cz

Podrývání důvěry v čísla o nadúmrtích považuje za problematické imunolog Václav Hořejší z Akademie věd ČR. "Z těchto statistik je možné velice dobře vyčíst, jaké byly počty nejtěžších průběhů koronavirového onemocnění," uvádí Hořejší. "Čísla také potvrdila, že se během covidových let zanedbala onkologická i jiná vyšetření a odkládaly se operace," dodává.  

Jenže statistiky nadúmrtí nevypovídají jen o covidu, chřipce či dalších respiračních onemocněních. Hořejší se nediví velkému podílu úmrtí lidí se srdečními obtížemi na Slovensku a přičítá to chladnějšímu zimnímu počasí.

Podívejte se, jak volili lidé s covidem:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.