Erzin, kde žije zhruba 42 tisíc obyvatel, se nachází v turecké provincii Hatay, která eviduje nejvíce zemřelých po zemětřesení z minulého týdne. Živelní pohroma přinesla v okolí totální zkázu. Například ve městě Osmaniye, které leží necelých 20 kilometrů daleko, se z domů staly trosky a ti, kteří přežili, stále čekají na pomoc.

Situace v Erzinu je ale jiná. Podle tureckého deníku Hürriyet tam zemětřesení poškodilo pouze několik domů a mešit. "Nemáme žádné trosky, oběti ani zraněné v důsledku zemětřesení," prozradil starosta města Ökkeş Elmasoğlu. Většina budov je tam poměrně nízká, nejvyšší jsou šestipatrové, což při otřesech představuje výhodu.

Boj proti stavebním podvodům

Hlavní důvod ale podle starosty spočívá v potírání nelegální výstavby. V rozhovoru pro Euronews řekl, že okolní města mají s nepovolenými stavbami velký problém. "Snažím se s nelegální výstavbou bojovat, jak jenom to jde. Naši občané vždy po politicích požadovali, aby jejich nelegální stavby přehlíželi. Jakmile jsem byl zvolen, i já jsem dostával takové žádosti. To ale schvalovat nemohu," vysvětlil Elmasoğlu.

[chooze:article;value:489709]

​Lidé se podle něj zákazy snaží obejít, město má ale vůli proti tomu tvrdě bojovat. "Ti, kteří to udělali, byli sankcionovaní. Musíme se naučit účinně vymáhat zákony a revidovat naše stavební předpisy. Jinak se budou tyto oběti opakovat. Doufám, že si z tohoto zemětřesení vezmeme ponaučení a zajistíme, aby k tak rozsáhlým katastrofám už nedocházelo," dodal.

S tím souhlasí i geolog Naci Görür. Turecko leží na tektonických zlomech, silným zemětřesením se vyhnout nemůže. "Zemětřesení nezmizí. Máme-li v této zemi žít navzdory tomuto faktu, musíme budovat sídla a města odolná proti otřesům. Erzin je toho příkladem," vyjádřil se odborník. Není to ale podle expertů jediný důvod, proč město vyvázlo tak lehce.

"V okolí Erzinu nedochází k žádným pohybům na zlomech. V okruhu 30 až 40 kilometrů jsou zlomy, ale je tam velký horský masiv – pohoří Amanos," říká geolog Okan Tüysüz. Odolnější výstavba je ale nejvýznamnější možnou prevencí.

[chooze:article;value:489394]

Budovy bez pevných základů

Problematice se věnoval i týdeník The Economist, podle kterého zemětřesení v Turecku ukázalo, jak závažný je rozsah stavebních podvodů v Turecku. V zemi sice platí přísné stavební předpisy, přijaté po zemětřesení v roce 1999, v praxi ale lze stavební povolení získat snadno a kontroly nefungují. Vše je provázeno korupcí.

"Není tu žádná vyztužená ocel, takže beton ztratil svou pevnost a sloupy se zřítily spolu s podlahami, jakmile se začala třást zem," popsala problém při prohlížení trosek v Osmaniyi Halise Senová, šéfka turecké komory architektů. Její manžel Mustafa doplnil, že žádná z okolních budov neměla suterén. Stavby s tak slabými základy podle něj byly při silném zemětřesení odsouzeny k zániku.

Mustafa ve stavebnictví přestal pracovat už před lety právě kvůli podvodům. Ostatní firmy nabízely kšefty za lepší ceny a ignorovaly stavební předpisy. "Když jsme použili 100 tun železa, oni použili 90," řekl. Osmaniye přitom leží v bezprostřední blízkosti zlomu. "Věděl jsem, že jsme na pokraji katastrofy," konstatoval.

Kvůli nestavební výstavbě se v těchto dnech v Turecku zatýká ve velkém:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.