Poklady v domácnosti: Drahé obrazy nemusí být velké, cenné jsou i rámy

Hlavně u starých obrazů je situace trochu jiná než například u starožitností. Lidé povětšinou vědí, že mají doma něco, co je cenného. Často se však ale stává, že autor sice známý být může, ale jeho dílo už ne tak docela. Jde ale hlavně o to nebát se zeptat odborníka.

Spousta majitelů si také nemusí uvědomit, že cena není jen o velikosti a že hodnotná mohou být i malá díla pověšená v rožku u vstupních dveří. Tomáš Zezula z Aukčního domu Zezula vzpomíná na příklad starší dámy, která žila v menším domku a na niž doléhala finanční tíže, domek už potřeboval opravit. Zezula tehdy se svým otcem paní navštívili, ona jim ukazovala různé nádobí bez valné hodnoty.

Přitom si vůbec neuvědomovala, jaký má doma poklad. "Když už jsme odcházeli, všiml jsem si na zdi v rohu místnosti hned vedle dveří drobného zarámovaného akvarelu na papíře, hned mě zaujal dokonalostí a lehkostí svého provedení, když jsem jej vzal do rukou, až se mi zatajil dech. Držel jsem precizní práci mistra akvarelu na vídeňském císařském dvoře Rudolfa von Alta," popsal Zezula.

Tyto dva obrázky zůstaly majitelce po jejích rodičích. "Když jsme velmi opatrně navrhli střízlivou vyvolávací cenu 80 000 korun, chvíli to vypadalo, že budeme volat záchrannou službu. Onen drobný akvarel od Rudolfa von Alta se prodal za 370 000 korun. Myslím, že paní byla ve výsledku velmi spokojená," doplnil Zezula.

[chooze:article;value:485428]

Kresby a ilustrace

Sběratelé se ale najdou i pro kresby a jiné typy umění. "Každá z těchto kategorií má své sběratele a odborník je tu od toho, aby našel tu správnou, pro kterou je to určeno," řekla Nora Velková z Aukčního domu Sýpka. Připomněla dvě díla od Jiřího Johna, která začínala na 12 000 a 14 000 korunách, jedno se pak prodalo za 50 tisíc a druhé za 102 tisíc. Obě si můžete prohlédnout v galerii na konci článku.

Zajímavé tak mohou být třeba i knihy doplněné ilustracemi. Zezula připomněl české paperbackové vydání sbírky Pásmo od Guillaumea Apollinaira z roku 1919 (viz galerie na konci článku): "Tento titul vyšel v omezeném nákladu 500 kusů a obsahuje černobílé ilustrace Josefa Čapka tištěné technikou linorytu. Vyvolávací cena tohoto mimořádně zachovalého kusu bude v naší březnové aukci 36 000 korun. Prvních dvacet kusů však bylo ručně kolorovaných akvarelovými barvami přímo Josefem Čapkem a cena takového titulu by se pohybovala ve statisících. Pořád je to však hodně na první pohled nenápadný paperback o 18 stranách."

Příjemné vylepšení domácího rozpočtu mohou vynést třeba i kopie nebo malby s nečitelným podpisem. "Zákazník přivezl zaprášený a špinavý obraz muže v přilbici. Je to známé, často se opakující téma Rembrandtovy kopie (viz galerie na konci článku Portrét rytíře v přilbici). Původně jsem to ani nechtěl do aukce zařadit, vyvolávací cena byla 500 korun. Nakonec vystoupal na 55 000 korun bez aukční přirážky. Podobný případ, kdy jsme obraz s nečitelnou signaturou, zprohýbaný a špinavý pouze vyčistili, podpis určili a z bezcenného 'odpadu' získal klient 3 000 korun (viz galerie na konci článku obraz od Emila Sedláčka)," poznamenal majitel Galerie Goltzova tvrz Ladislav Málek.

[chooze:article;value:474267]

Co cenu obrazu zvyšuje a co snižuje

A na co si dát největší pozor? Jeden z největších problémů je, pokud jsou už vyloženě protržené. Oprava je sice v některých případech možná, ale rozhodně není zdarma. Dalším problémem je, pokud má někdo například potřebu obraz nějak čistit nebo umývat. Bez odborných znalostí tak může člověk dílu velmi nebo až trvale uškodit.

Naopak cenu díla zvyšuje doložitelnost původu. "Pokud budete mít cenný obraz, který prošel v minulosti výstavami, je publikovaný ve výstavních katalozích či odborných článcích, v minulosti byl součástí významných soukromých sbírek, pak cena takového díla bude, řekl bych, i o desítky procent vyšší než cena stejného díla bez jediné doložitelné zmínky o jeho historii. I proto je opravdu důležité k obrazům dohledat a archivovat každý doložitelný doklad, jak jsem již uvedl v odpovědi na první otázku," vysvětlil Zezula.

Obrazové rámy

A cenné nejsou jen samotné obrazy, ale i rámy. "Cenné jsou například ty z baroka, ale i pozdější. Někdy se obrazy vykupují jenom kvůli rámu. Některé jsou opravdu velmi cenné a je to součástí uměleckého díla," přiblížila Velková.

"Dobrý (a vhodný!) rám většinou spíš podtrhuje cenu kvalitního obrazu a zvyšuje jeho prodejnost. Nicméně zejména italské rámy z období renesance dosahují ceny vyšších desítek tisíc korun," uvedl Zezula.

Trochu jiná kategorie jsou mapy a plánky, které si, hlavně v případě starších ručně malovaných kousků, lidé věší na stěny. Rovněž ty jsou cenné a lze s nimi navštívit starožitníka nebo i nějaký antikvariát.

Rámy mívají i vlastní samostatné aukce nebo se draží individuálně bez obrazu. I například poměrně obyčejný rám může mít cenu stovek až tisíců korun a je tak určitě lepší s ním někam zajít než jej jenom vyhodit do odpadu. Na levnější rámy z aukcí se můžete podívat v galerii na konci článku.

Obrátit se na odborníky se vyplatí

Důležité je, aby se lidé, kteří se chtějí zbavit nějakého obrazu, nebáli obrátit na odborníky. Stačí obyčejně zavolat nebo poslat fotky obrazu na e-mail, níže se můžete podívat na kontakty, kde vám zdarma s obrazem či rámem poradí.

Jak zmínil Málek, po posledním článku od redakce TN.cz ohledně starožitností se mu ozvala žena a zaslala mu fotky sošek a lustru, které byly v podstatě bezcenné. Na fotce se ale objevilo něco opravdu zajímavého.

"Vzadu na zdi visel nenápadný obraz, který mne zaujal, a proto jsem paní upozornil, zda si je vědoma, že mají doma takovou cennost. To bylo pro ni velké překvapení. Proběhla mezi námi určitá komunikace, přijel jsem se na obraz podívat a objevili jsme ještě další od téhož autora. Samozřejmě že autentičnost obrazu jsem ověřil až na místě. S paní jsme se domluvili a obě olejomalby od Vlastimila Beneše umístili do naší květnové Večerní aukce," přiblížil Málek.

[chooze:gallery;value:30348]

​Co všechno může být starožitností, a mít tím pádem i velkou hodnotu? Podívejte se na reportáž:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.