Už více než třicet let má Moldavská republika problém se separatismem. Na východě země se od vzniku samostatného Moldavska nachází region jménem Podněstří. Právě tam sídlí separatistická vláda, která svrchovanost Kišiněva odmítá. Podněsterská republika, jak se odbojné území nazývá, je tak dlouhodobým problémem moldavské politiky.
Proti Podněsterské republice však hodlá zakročit současná moldavská vláda. Ta na začátku února schválila zákon umožňující trestat separatismus. A tresty jsou opravdu přísné. Za schvalování odtržení hrozí deset let vězení, a za separatistické akce, jako například špionáž nebo přímo boj, dokonce dvanáct let. Na nový zákon upozornila ruská tisková agentura RIA, podle níž Moldavsko učinilo krok, který už nemůže vzít zpátky.
[chooze:article;value:481371]
Zákon se pochopitelně nelíbí separatistické vládě sídlící v Tiraspolu. Ta tvrdí, že zákon proevropské moldavské vlády poslouží k útlaku obyvatel regionu. "Společně s prezidentem a vládou jsme povinni bránit práva a svobody našich obyvatel," prohlásila podle portálu Balkan Insight poslankyně parlamentu v Tiraspolu Galina Antiufeeová.
Podobně argumentovalo také Rusko, které má v regionu své zájmy. Podněstří totiž obývají z velké části Rusové, kteří tvoří zhruba třetinu všech obyvatel. V republice také mají nasazené své vojáky, jejichž počet se odhaduje na zhruba 1 500. Tito vojáci by mohli být v případě ruského útoku na Moldavsko rychle zmobilizováni a využiti k okupaci chudé země.
Podněstří není jediným separatistickým regionem, který Rusko podporuje. Kromě otevřené podpory Doněcké a Luhanské republiky na východě Ukrajiny nahlodává územní celistvost například v Gruzii, kde hájí nezávislost separatistů v Jižní Osetii a Abcházii.
[chooze:article;value:489109]
Krok Moldavska proti separatistům není mezi zeměmi rozmělňovanými Ruskem obvyklý. "Postsovětské republiky se do jisté míry bojí proti separatistům zakročit. Nechtějí vyprovokovat ruskou reakci. Jak přesně bude Rusko reagovat na tento moldavský zákon, netuším," řekl pro TN.cz bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda.
Vztahy Ruska a Moldavska jsou už delší dobu chladné. Může za to i skutečnost, že současná prezidentka Maia Sanduová i moldavská vláda jsou proevropsky zaměření. Země je od loňského června kandidátskou zemí Evropské unie.
Rusko, které v zemi ztrácí svůj vliv, s proevropskými snahami Moldavska hlasitě nesouhlasí. "Moldavsko je jednou ze zemí, kterou se Západ snaží proměnit v další anti-Rusko," prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Narážel tak na oblíbený argument ruské propagandy, že Ukrajina, s níž je Rusko v otevřené válce, je ve skutečnosti loutkou západních států.
[chooze:article;value:488310]
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského má Rusko v plánu si Moldavsko zcela podrobit. "Informoval jsem prezidentku Sanduovou, že jsme zachytili plán ruských tajných služeb na rozložení Moldavska. Víme, kdy a jak hodlá Rusko zničit tamní demokracii a získat kontrolu nad Moldavskem," řekl podle portálu Brussels Times Zelenskyj během svého čtvrtečního proslovu před Radou Evropy.
Zelenského prohlášení potvrdila moldavská premiérka Natalia Gavriliţová. "Vidíme nárůst proruských sil, které se snaží destabilizovat naši zemi skrze placené demonstrace. Vidíme kyberútoky, ty loňské byly největší v historii země," dodala Gavriliţová.
Podněstří, které je klíčovým regionem ve sporu Ruska a Moldavska, vyhlásilo nezávislost v roce 1990, krátce po rozpadu Sovětského svazu. Na území jen o trochu větším, než je Zlínský kraj, trvale žije okolo 470 tisíc obyvatel. Republika má své vlastní platidlo a otevřeně používá sovětskou symboliku. V současnosti jej neuznává žádný členský stát OSN, dokonce ani Rusko, které s ním však udržuje zvláštní vztahy v politické sféře.
Na mapu Podněstří se můžete podívat zde:
Zelenskyj v EU: Hodnota života v Rusku už dlouho neexistuje. Všichni jsme schopní něco ovlivnit:
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.