Krčál je přesvědčený o tom, že pokud se návrh na 90procentní snížení nakonec přetaví do aktualizace evropského klimatického zákona a pokud ho přijme Evropský parlament a Rada EU, tak je to důležité symbolické gesto pro mezinárodní vyjednávání.
"Snížení o 90 procent je důležité, protože bez silného gesta těžko může Evropa být lídr těchto klimatických vyjednávání a těžko může motivovat zbytek světa, často mnohem chudší regiony a oblasti, aby taky přispěly k snížení emisí," řekl Krčál.
Například ČÍna už ale také investuje do zelených technologií. Pro ni je to ovšem pragmatická volba, říká Krčál. V Číně jsou zelené technologie propojené s průmyslovou politikou a země v tom hledá konkurenční výhodu.
[chooze:article;value:620457]
"Zbytek světa také směřuje k tomuhle cíli. Jsou samozřejmě státy, které mají ambice o něco nižší, případně státy, který profitují z prodeje fosilních paliv, a ty tu pozici mají ve vyjednávání trochu jinou. Ale i tyhle potřebujeme dostatečně namotivovat a vysvětlit jim, že jejich byznys končí, že můžou dál těžit fosilní paliva, ale už na tom tolik nevydělají a potřebují se přeorientovat," shrnul Krčál.
Cíle 90procentního snížení je už z části splněný. Jak Krčál říká, emise od roku 1990 do roku 2023 klesly o 36 procentních bodů. K cíli pro rok 2030, tedy snížení o 55 procent, už tak Evropa podle Krčála ušla velký kus cesty.
Podle Krčála lidstvu nezbývá nic jiného než emise snižovat. "My nemáme druhou možnost jako zavřít oči a říct si, klimatická změna neexistuje a nesnažit se o dekarbonizaci a všechno bude fajn. Ten alternativní scénář je, že se bude dál a dál oteplovat až třeba někam k oteplení o 3 stupně Celsia oproti předindustriálním obdobím. A to znamená velmi silné ekonomické škody," prohlásil.
Každý rok má neaktivita vysoké a drahé následky, což, jak Krčál poznamenal, mohou být například živelné katastrofy, jako povodně či sucha, nebo problémy v zemědělství. "Na škodách změny klimatu zaplatíme třeba 10 procent HDP. Ten důvod může být úplně čistě pragmatický, proč se snažit o změnu, protože jinak to bude příšerně drahé," uvedl.
V Česku se navíc těží jen minimum ropy a plynu a naše země je tak závislá na dovozu fosilních paliv. "V krizovém roce 2022 Česko vydalo skoro 5 procent HDP na import paliv z Ruska. V normálním roce z posledních let to jsou třeba 2 procenta HDP. Ve chvíli, kdy se naučíme a dokážeme žít bez velké většiny fosilních paliv, tak je také nebudeme muset dovážet z různých ne úplně spolehlivých zemí," popsal Krčál.
Na sestřih rozhovoru se můžete podívat pod titulkem článku, celý díl najdete níže. K dispozici jsou české titulky generované pomocí umělé inteligence.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.