Pod pojmem PFAS si zřejmě většina lidí nic konkrétního nepředstaví, přesto se jedná o látky, se kterými každý z nás přichází denně do kontaktu. Jsou to chemikálie, které se používají při výrobě obalů na potraviny, kosmetiky, oblečení a dalších textilií, elektroniky, kuchyňského náčiní a mnoha dalších. Typickým příkladem látky PFAS je teflon, který nalezneme v pánvích, žehličkách či ubrusech s nepřilnavým povrchem.

Těchto látek existují tisíce a už za pár let by mohly být na černém seznamu. Agentura EU pro chemické látky (ECHA) v úterý zveřejnila návrh na celounijní zákaz přibližně 10 tisíc látek PFAS, který vypracovaly orgány pěti zemí – Německa, Dánska, Nizozemska, Švédska a Norska.

[chooze:article;value:457844]

​Podle návrhu by se v EU tyto látky nejenže nesměly vyrábět a používat, ale ani dovážet. "V mnoha případech jsou již k dispozici alternativy. Pokud Evropská unie zavede zákaz v navrhované podobě, bude to pro firmy znamenat, že budou muset najít alternativy i v oblastech, kde dosud chybí, nebo nejsou ještě dostatečně atraktivní," vysvětluje německý Spolkový institut pro bezpečnost a ochranu zdraví. 

Platnost a přechodné období

Očekává se, že Evropská komise o návrhu rozhodne v roce 2025. V platnost by pak zákaz mohl vstoupit buď o rok později, nebo v roce 2027. Návrh ale zahrnuje i přechodné období, které dává firmám čas na zavedení alternativ. Toto období bude trvat od 18 měsíců do 13,5 roku podle typu látek, odvětví a v závislosti na dostupnosti alternativ.

[chooze:article;value:468305]

​Nejdelší přechodné období by se týkalo například léčiv, chemikálií na ochranu plodin nebo dezinfekčních prostředků. "Jedná se o oblasti, kde PFAS plní důležitou funkci a v současné době tam neexistují žádné alternativy, například ochranné oděvy nebo zdravotnické prostředky," objasnila Švédská agentura pro chemické látky.

Důvodem iniciativy jsou dopady látek PFAS na životní prostředí a lidské zdraví. Řada studií doposud potvrdila spojitost věčných chemikálií s různými typy rakoviny (například jater), onemocněním štítné žlázy, poruchami imunitního systému či hormonálními problémy.

Vzhledem k tomu, že jsou těžce rozložitelné a zároveň rozpustné ve vodě, byla jejich přítomnost odhalena v dešťové vodě či mateřském mléku. Vyskytují se dokonce i v odlehlých oblastech, například na Antarktidě.

Z iniciativy Evropské unie v Česku od minulého roku platí zákaz některých jednorázových plastů:

​

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.