Pátek 13. září loňského roku přinesl zkázu do tří krajů. Bouře se nejprve prohnala Libereckem, pak zpustošila sever Moravy. Zemřelo šest lidí. Bagry strhly přes 100 domů. Pojišťovny lidem a firmám vyplatily 9 miliard korun, ale 850 majitelů domácností přesto stále čeká na pomoc státu.
"Tak aspoň ten milion kdybych dostal, tak bych byl šťastnej jako blecha. Já jsem půl roku dřel na baráku sám. Protože jsem neměl peníze pro ty lidi," řekl Kamil Matula, obyvatel ostravské Nové Vsi.
"Teď už odesíláme první prostředky a budou postupně odcházet v průběhu června. Žádostí je dneska vyhodnoceno pozitivně už 250 a další jsou ve frontě a žádná zatím nebyla zamítnuta," uvedl ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN).
[chooze:article;value:614609]
Kvůli značnému množství žádostí navýšilo ministerstvo finanční pomoc městům a obcím z původních šesti na sedm miliard korun. Tento měsíc dostanou první peníze i starostové zasažených obcí.
"Odhad škod je asi kolem 40 milionů korun. Nejvíce komunikace, požární a hasičská technika, víceúčelové hřiště a komunální technika," prohlásil starosta zasažené Višňové Michal Scheidl (nez.). Například z hřiště ve Višňové po povodních zbyla jen nepatrná část. Oprava vyjde na dva a půl milionu korun.
"My jsme měli škody asi za 70 milionů korun a po státu jsme požadovali 62 milionů korun," říká starosta ostravského městského obvodu Nová Ves Tomáš Lefner (za STAN).
Třeba město Bohumín stát požádalo jen o 13 milionů korun. Za ně opraví základní a mateřské školy. "Pojišťovna nám hradí 50 %, 30 % řešíme z dotací a darů a 20 % z vlastního rozpočtu," vypočítává starosta Bohumína Lumír Macura (nez.). Na odstraňování škod se podílejí ještě další tři ministerstva. Celkem půjde o zhruba 40 miliard. Pokud nebudou peníze stačit, stát je prý najde.
[chooze:article;value:611887]
V Krnově na peníze stále čekají
V pátek 13. září 2024 se naplnily katastrofické scénáře a varování meteorologů. Více než 200 řek a potoků se vylilo ze svých koryt, tisíce lidí musely být ze svých domovů evakuovány. Rozvodněná řeka Opava způsobila v Krnově škody za několik miliard korun.
Město je po opadnutí vody začalo sčítat. V lednu vyhlásilo ministerstvo pro místní rozvoj dotační program Živel 1. Do něj se Krnov přihlásil a poslal žádost o peníze. "My jsme zatím v programu Živel 1 požádali o 638 milionů korun s tím, že počítáme, že ještě jednu menší žádost pošleme. Zatím jsme žádné peníze nedostali a zatím ani nemáme rozhodnutí o tom, že ty naše projekty byly akceptovány," uvedl starosta Krnova Tomáš Hradil (Krnovští patrioti).
Jde například o opravu základní školy. I když finance ministerstvo neposlalo, město školu opravuje a například spodní patro tam chtějí mít zrekonstruované už letos v září. Veškeré opravy zatím hradí z městské kasy. "Ty škody jsou tak obrovské, že prostě musíme pokračovat, musíme opravovat a musíme samozřejmě škrtat v těch rozvojových akcích," poznamenal Hradil.
[chooze:article;value:614716]
Ministerstvo peníze plánuje poslat až po dokončení a vyúčtování projektu. Veškeré opravy musí město stihnout do čtyř let. "Říká, že když nám přispěje na opravy, tak chce, abychom za čtyři roky měli všechno celé opravené, vyúčtované a zkolaudované. To nám přijde těžce nefér a vzhledem k tomu, že jsme ty peníze vlastně nedostali přiklepnuty, tak ten časový rámec se nám zužuje a absolutně nevíme, jak to všechno stihneme," dodal Hradil.
Podobně jako v Krnově jsou na tom i o pár kilometrů dál. Například v Opavě se stále ještě opravují veřejná sportoviště nebo chodníky. Stále také funguje jen provizorní most. "Museli jsme platit všechny opravy z vlastních zdrojů. To znamená, že jsme zastavili všechny připravované investice a také všechny uspořené peníze, které máme, jsme použili právě na tyto opravy. Museli jsme také už přijmout v zastupitelstvu úvěr na opravy, protože peníze, které jsme chtěli použít na budování bytů pro mladé, teď nemáme," sdělil primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO).
Naopak v Zátoru už z ministerstva dostali alespoň vyrozumění o tom, kolik peněz do obecní kasy poputuje. "A teď musíme doložit smlouvu o dílo, takže jsme teďka ve fázi, že jednu soutěžíme, druhé budeme soutěžit a třetí teprve zpracováváme, takže je to docela dlouhý proces a náročný. Žádné peníze jsme ještě neobdrželi, a to jsme prosím pěkně podávali žádosti k 30. lednu," upozornila starostka Zátoru Salome Sýkorová (SNK-ED).
Starostům zejména menších měst a obcí také vadí, že musejí podepsat smlouvy s dělníky dřív, než jim přijdou z ministerstva finance na opravy. "Je to trochu ve stylu, jestli bylo první vejce, nebo slepice, protože rozpočtová pravidla pro obce i kraje zní, že musí mít rozpočtové krytí, jinak nesmí podepsat smlouvu," řekla starostka Albrechtic Jana Murová (ANO).
[chooze:article;value:613904]
V Albrechticích dál spoléhají na peníze z ministerstva. Nechtějí si brát na opravy úvěr. "Chceme se tomu úvěru vyhnout, abychom zbytečně nezatěžovali rozpočet v dalších letech, protože ty práce se teprve budou ukazovat," dodala Murová.
"Já naprosto rozumím, že ti, kteří tady žijí, mají pocit, že ty peníze od vlády nepřichází dostatečně rychle, ale musíme se na to podívat z té druhé strany, tedy že to jsou veřejné peníze, které musí být čerpány podle platné legislativy. Tak prostě ten proces trvá," vysvětlovala starostka Jeseníku Zdeňka Blišťanová (TOP 09).
Na reportáž z pořadu Na vaší straně se můžete podívat zde:
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.