Proč by měla debata o dlouhodobém rozpočtu zajímat Čechy? Jak se výsledek jednání dotkne konkrétně občanů?
Z rozpočtu EU putují do Česka stovky miliard korun – třeba do infrastruktury. Z evropských peněz se staví nádraží, školy, sportoviště, mobilita vědců a studentů, opravují se památky, podporují se zemědělci a naše energetická soběstačnost vůči Rusku. Tentokrát ale EU chystá doslova rozpočtovou revoluci. Pravidla rozdělování se mají zásadně změnit, což může ovlivnit, kolik Česko z rozpočtu získá, jak rychle se peníze dostanou do systému a kdo o tom vlastně bude rozhodovat.
Jak by se měla v novém víceletém finančním rámci zohlednit aktuální situace ve světě?
V novém rozpočtu se určitě počítá s mnohem vyššími výdaji na obranu – máme válku doslova za humny, a proto je třeba investovat do kolektivní bezpečnosti. I s ohledem na to, že naši američtí partneři nám v poslední době nedávají takové bezpečnostní garance jako dříve. Zároveň budeme muset více investovat do výzkumu a vývoje – jen v roce 2021 investovaly evropské firmy o 270 miliard eur méně než jejich globální konkurence. V tomto ohledu nám ujíždí "inovační vlak". Evropa se nesmí stát skanzenem pod širým nebem.
[chooze:article;value:606772]
Kde by se měly peníze ubrat, a kde naopak přidat?
Roční rozpočet EU je dnes přibližně na úrovni rozpočtu Dánska, který ale slouží jen čtyřem milionům obyvatel. Není tedy přizpůsoben obřím výzvám, které před námi stojí. Navíc musíme kolektivně jako EU začít splácet pandemické půjčky – jde o desítky miliard eur ročně. Nezbyde nám tedy nic jiného než rozpočet navýšit, ale musíme zároveň řešit, odkud vzít nové příjmy a jak peníze efektivně využít. Nesmíme je utrácet za zbytečné projekty typu rozhleden uprostřed polí, v tomto se pracuje také na změně pravidel.
Rozděluje podle vás EU peníze spravedlivě? Nejsme jako menší stát v nevýhodě?
Část rozpočtu se rozděluje do států tzv. balíčkovým způsobem – podle určitých ekonomických ukazatelů. Chudší regiony tak logicky dostávají více. ČR takto roky čerpá prostředky na regionální projekty. Problém ale máme s částí rozpočtu, která se nerozděluje balíčkově, ale formou soutěží – typicky na výzkum. Tam se nám tolik nedaří, a peníze tak často míří do Německa nebo Francie. Musíme přijít s konkurenceschopnými projekty – a to je na nás. Máme špičkové vědce, ale stát jim musí vytvořit podmínky pro rozvoj jejich nápadů.
Co může Česko udělat pro to, aby si z budoucího rozpočtu vyjednalo co nejvíce peněz?
Prvně by měl začít jezdit do Bruselu i náš ministr financí (Zbyněk Stanjura, pozn. red.), který na to rezignoval a posílá za sebe už od počátku roku nevoleného náměstka. Je to špatně vnímáno našimi partnery, kteří si myslí, že pro ČR není evropský rozpočet prioritou. Pokud vím, ani s polským rozpočtovým komisařem Serafinem se od ustanovení nové Komise nesetkal. Takto se opravdu české zájmy v EU nedají bránit. Tak či onak ale snaha "vytřískat" co nejvíce peněz z EU rozpočtu je krátkozraká. Měli bychom se zaměřit hlavně na to, jak uspět v soutěžních výzvách, zejména v oblasti výzkumu a obrany. Česko má silný zbrojní průmysl a EU plánuje investovat stovky miliard právě do této oblasti. Musíme se na to připravit.
[chooze:article;value:612994]
Budou muset členské státy v budoucnu přispívat do rozpočtu EU víc? A pokud ano, kde na to Česká republika vezme prostředky?
Aktuálně pracuji jako hlavní zpravodajka Evropského parlamentu pro budoucí příjmy rozpočtu, takže tuto otázku řešíme opravdu intenzivně spolu s rozpočtovým komisařem. Nemyslím si, že by státy měly automaticky navyšovat své přímé příspěvky. Na stole máme celou škálu nových, přímých příjmů – měli bychom například konečně zdanit americké technologické giganty, kteří v Evropě unikají zdanění, nebo zdanit čínský dovoz, který často prochází bez proclení. Pokud se dohodneme na těchto nových příjmech, můžeme snížit podíl, který bude nutné platit z národních rozpočtů.
Máte pocit, že Česko umí s penězi z EU zacházet dobře? Kde máme případně mezery?
To je složitá otázka. Část prostředků míří na smysluplné projekty, ale často je hlavní snahou peníze "vyčerpat", bez ohledu na skutečný přínos pro region. Navíc ministerstva často přidávají zbytečnou administrativu a papírování. Obávám se také, že evropské peníze nejsou dostatečně chráněny před oligarchistickými režimy – třeba v Maďarsku, kde systém rozděluje prostředky kamarádům vládnoucí elity. EU má problém tyto penězovody zastavit. Evropské peníze by měly jít na školky, ne do médií oligarchů – a věřím, že si to přeje většina občanů. Bohužel se to ale zatím neděje vždy.
EU hrozí pokutami obřím americkým firmám. Podle europoslanců na to má právo:
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.