Takzvaná flexinovela, kterou ve druhé polovině dubna podepsal prezident republiky Petr Pavel, přináší řadu významných změn. Vláda si od nich slibuje zpružnění trhu práce pro zaměstnance i zaměstnavatele. V souvislosti s flexinovelou ministerstvo práce a sociálních věcí prosadilo také změny ohledně podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Účinnost těchto novinek je ovšem v plánu až na leden příštího roku.
Přečtěte si souhrn některých nejdůležitějších změn, které začnou platit od 1. června 2025.
Zkušební doba
Maximální délka zkušební doby se prodlužuje ze tří na čtyři měsíce, vedoucí zaměstnanci ji budou nově mít až v délce osmi měsíců. Kratší zkušební dobu je možné smluvně prodloužit, ale nesmí překročit stanovené limity. U pracovních poměrů na dobu určitou nesmí zkušební doba přesáhnout polovinu sjednané délky poměru.
[chooze:article;value:613767]
Lidem, kteří nastoupili do nového zaměstnání před účinností novely a ta jim trvá, zůstává zkušebka beze změny, to znamená tři nebo šest měsíců, a to bez možnosti prodloužení. "Často narážíme na to, že lidé mají krásně napsaný životopis, na papíře to vypadá skvěle. Ale když pak dojde na lámání chleba, tak se zjistí, že spoustu věcí neumí a často ani nejsou ochotní se je naučit. To úplně nepoznáte za tři měsíce," poznamenal Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Změny u výpovědí
Se změnami musejí počítat i zaměstnanci, kteří přemýšlí o změně práce, ale i zaměstnavatelé, kteří mají v plánu se s některým ze svých zaměstnanců rozloučit.
Nově se výpovědní doba počítá ode dne doručení výpovědi, nikoliv od prvního dne následujícího měsíce. Pracovní poměr končí v den se stejným kalendářním datem za dva měsíce (nebo jeden měsíc).
[chooze:article;value:602910]
V případě výpovědi, kterou dává zaměstnavatel z důvodu neuspokojivých pracovních výsledků nebo porušení povinností, se výpovědní lhůta zkracuje na jeden měsíc, dosud to byly dva. Podmínkou ale musí být, že zaměstnanec obdržel výzvu k nápravě nebo upozornění na možnost výpovědi. Zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou dohodnout na odlišném způsobu běhu výpovědní doby.
Návrh na zavedení výpovědi bez uvedení důvodu neprošel.
Výpovědi ze zdravotních důvodů
Dále dochází ke sloučení dvou výpovědních důvodů týkajících se zdravotního stavu zaměstnance. Při výpovědi z těchto důvodů nenáleží odstupné, ale náhrada mzdy, kterou může zaměstnavatel uplatnit vůči pojišťovně.
Zaměstnavatelé budou moci dát výpověď zaměstnanci, který dlouhodobě ztratil zdravotní způsobilost k výkonu své práce, a to bez ohledu na to, zda je již známo, zda příčina souvisí s pracovním úrazem, nemocí z povolání či ohrožení nemocí z povolání, nebo se jedná o jinou příčinu nesouvisející s prací u zaměstnavatele. Zjistit příčinu dlouhodobé ztráty zdravotní způsobilosti bude možné až následně.
[chooze:article;value:613454]
Ukáže-li se, že příčinou je pracovní úraz, nemoc z povolání či ohrožení nemocí z povolání, bude sice zaměstnanci stejně jako dosud náležet plnění ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku, ale nově se již nebude jednat o odstupné, hrazené výlučně z prostředků zaměstnavatele, ale o jednorázovou náhradu v rámci náhrady škody způsobené zaměstnavatelem zaměstnanci. Tuto náhradu bude – stejně jako například bolestné či ztrátu na výdělku – hradit za zaměstnavatele pojišťovna v rámci zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.
Návrat z rodičovské dovolené
Zaměstnanci, kteří jsou na rodičovské dovolené, budou moci od 1. června letošního roku uzavřít dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti na stejný druh práce, jaký měli před nástupem na rodičovskou.
Nárok na návrat na stejné pracovní místo mají až do doby, než dítě dosáhne věku dvou let, zatímco dosud byl tento návrat možný jen ihned po konci mateřské dovolené. Jestli ale zaměstnavatel pracovní pozici zrušil, zaměstnanec má nárok na návrat na stejný druh práce, může to být ovšem jinde v rámci firmy.
[chooze:article;value:601541]
U zaměstnanců zastupujících kolegy na mateřské, respektive rodičovské, se nově neuplatňuje omezení známé jako třikrát a dost.
Lékařské prohlídky
Vstupní lékařská prohlídka už od 1. června letošního roku nebude povinná pro ty, kteří nastupují do pozice zařazené do první bezrizikové skupiny, což se týká především administrativní činnosti. V tomto případě jsou ale výjimky, týkají se například řidičů-referentů či lidí, kteří pracují v noci.
Mlčenlivost o mzdě
Výše mzdy už nebude tabu. Na základě flexinovely zákoníku práce je zakázáno omezovat zaměstnance v informování o výši mzdy, odměn nebo jejich struktuře. Porušení zákazu může být postihováno pokutou ve výši až 400 tisíc korun, což je horní hranice postihu. Výši mezd a platů v Česku odtajní i evropská směrnice o rovném odměňování mužů a žen, která se má do českého práva překlopit do června příštího roku.
[chooze:article;value:612271]
"Od 1. června jsou zakázány doložky mlčenlivosti o vlastní mzdě a odměňování zaměstnance. Znamená to, že zaměstnavatelé mají zakázáno zaměstnanci zakazovat mluvit o vlastní mzdě a odměňování. Pokud bude mít zaměstnanec tuto doložku od 1. června v pracovněprávních dokumentech, hrozí zaměstnavatelům sankce," vysvětlil v rozhovoru na TN Live advokát a odborník na pracovní právo Jakub Málek.
Brigáda pro mladistvé
Mladiství od 14 let mohou nově vykonávat lehké práce během letních prázdnin, a to i v případě, že dosud neukončili povinnou školní docházku. Tato změna jim umožní získat pracovní zkušenosti a přivýdělek. Musí k tomu mít ale souhlas rodičů. Vykonávat mohou pouze lehké práce, pracovat maximálně sedmihodinové směny a týdenní pracovní doba může trvat nejvýše 35 hodin. "Je tam omezení, že délka pracovní doby v rámci jednoho dne nemůže být delší než sedm hodin a mohou pracovat v rozmezí mezi 6. a 20. hodinou," poznamenal pro televizi Nova poslanec Michal Zuna (TOP 09).
Mzda v cizí měně
Novela zákoníku práce také zdůrazní vyplácení mzdy nebo platu bezhotovostně na bankovní účet zaměstnance. Pokud s tím zaměstnanec vysloví písemně nesouhlas, nemá účet či nedodá jeho číslo, dostane peníze v hotovosti. Mzdový nebo platový výměr bude moci zaměstnavatel doručit zaměstnanci i bez jeho souhlasu na jeho firemní e-mail. Dosud zákon preferoval hotovostní výplatu, takže zaměstnavatel musel mít souhlas zaměstnance s výplatou mzdy na bankovní účet.
Po dohodě je navíc možné vyplácet mzdu plat v cizí měně, a to zaměstnanci, který má objektivní vazbu na zahraničí (například je cizinec, žije v cizině, hradí své náklady či náklady svých rodinných příslušníků v cizině), podmínkou tedy není místo výkonu práce v zahraničí. V takovém případě musí existovat souhlas zaměstnance a dohoda se zaměstnavatelem, ani jedna strana nemůže být k výplatě v cizí měně nucena. Navíc musí jít o měnu, ke které Česká národní banka vyhlašuje kurz devizového trhu.
[chooze:article;value:613145]
Nárok na pracovní volno
Počínaje 1. červnem se mění také pravidla pro překážky v práci. Volno až pět dnů může zaměstnanec čerpat při úmrtí blízké osoby, to znamená manžela/druha, dítěte, vnoučete, rodiče, prarodiče nebo sourozence.
U překážky v práci z důvodu "doprovodu" je doplněno vyjádření "a zpět", aby bylo jednoznačně stanoveno, že pracovní volno zaměstnanci náleží nejen při doprovodu blízké osoby do zdravotnického nebo školského poradenského zařízení, ale i při jejím doprovodu zpět.
Zaměstnanec má nárok na volno i v případě hledání si nové práce: čtyři dny placeného volna při výpovědi bez zavinění zaměstnance, dva dny neplaceného volna při výpovědi z důvodu pochybení zaměstnance nebo dohody o ukončení pracovního poměru z těchto důvodů. Každý zaměstnanec má nově nárok na až čtyři dny neplaceného volna při skončení pracovního poměru. Pokud je čerpáno pouze částečné volno, odečítá se z nároku celý den.
[chooze:article;value:612304]
Započitatelná praxe
Do uznatelné praxe pro práci ve veřejných službách a státní správě se nově započítá rovněž doba péče o dospělou blízkou osobu závislou na pomoci III. nebo IV. stupně a rovněž doba studia v doktorském studijním programu. To může mít dopad na zařazení zaměstnanců do příslušného platového stupně a tím i na výši jejich platu.
"Novela obsahuje opatření, která by mohla pomoci rozhýbat pracovní trh, lidé by mohli být více ochotni měnit zaměstnání, může také nastat například větší flexibilita třeba u výpovědí. Je ale otázka, jestli to opravdu pomůže všem lidem. Některým skupinám to může přinést naopak problémy," řekl v rozhovoru po TN Live Michal Španěl, manažer pracovního portálu JenPráce.cz.
Jednou z nejvýraznějších změn novely zákoníku práce je zkrácení výpovědní lhůty. "To může být na straně zaměstnance výhoda i nevýhoda. Výhoda je, že to člověka může zvýhodnit na pracovním trhu, nebude totiž příliš dlouho vázaný u předchozího zaměstnavatele, protože firmy toho kterého člověka potřebují většinou hned," dodal k flexinovele Španěl.
V neděli vstupuje v platnost novela zákoníku práce. Změny dopodrobna rozebral expert Španěl (5/2025):
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.