Vlastimil Pražák patří mezi ty, kteří práci s keramikou zasvětili celý život. Chybí mu ale nástupce, kterého by mohl zaučit.

"Já svoji práci, když budu brát i se čtyřmi roky na střední škole, už dělám 40 let. Furt je potřeba, abysme měli lidi, který ví jak se chová porcelánová hmota, ví vůbec, co je porcelánová hmota, a umí zacházet s porcelánovým výrobkem," říká modelář Vlastimil Pražák.

V kraji totiž není žádná škola, kde by se mladí mohli řemeslo naučit. "Bohužel v kraji už není otevřen učňovský obor sklář. S tím se potýkáme a troufám si tvrdit, že mohu hovořit i za sektor keramiky v regionu, když říkám, že jsme velmi zklamaní," neskrývá rozčarování ředitel sklárny Moser Martin Dvořák.

Střední škola se sice jmenuje uměleckoprůmyslová keramická a sklářská, takový obor tu ale aktuálně nenajdete.

[chooze:article;value:612571]

​"Máme bych řekl klasický letitý zaměstnance a potřebujeme taky, aby se sem dostala mladá krev, takže proto ta keramická škola v Karlových Varech je důležitá a bohužel v posledních letech je ze strany školy taková averze, bych řekl, až skoro přijímat do toho ročníku nové děti a vlastně poslední rok už nebyla ani otevřena třída pro skláře a keramiky," říká Vlastimil Argman, ředitel porcelánky Thun v nedaleké Nové Roli.

Nejvíce v porcelánce chybí takzvaní modeláři. Aby se jím učeň mohl stát, může to trvat i roky. "Je celkem paradoxní, že se nám ozývají školy skrz celou republiku a nabízí nám spolupráci. Můžu jmenovat Kamenický Šenov, Valašské Meziříčí, kde se bavíme o spolupráci a o nabízení praxí pro učně, ale zde v regionu je to opravdu velký problém," uvádí Dvořák.

Továrníci se proto obrátili s žádostí o pomoc na zřizovatele školy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Karlovarský kraj. "My jsme určitě připraveni dohlédnout na to, aby se v příštím roce obor sklář, keramik nabízel, aby se ty obory otevřely," říká hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO).

Pokud by se situace nezměnila, mohlo by se stát, že v kraji už brzy nebude nikdo, kdo by celosvětově proslulé porcelánové a skleněné skvosty vytvářel.

[chooze:article;value:607001]

​S nedostatkem řemeslníků se ale potýkají zaměstnavatelé po celém Česku –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ chybí zejména ve stavebnictví, gastronomii nebo technických oborech. Řada firem proto zakládá vlastní školy, kde si díky propojení teorie s praxí vychovávají budoucí zaměstnance.

Místo sezení v lavicích obléknou rondony, a co se ve škole naučí, si dvakrát týdně vyzkoušejí v praxi přímo na pobočce řetězce rychlého občerstvení.

"Určitě ten cíl, že si chceme vychovat vlastní zaměstnance tak, aby měli všechny skills, popřípadě dovednosti a znalosti takové, jaké potřebují do praxe. Budou odcházet ze školy s výučním listem a s nabídkou práce," tvrdí ředitelka Akademie systémové gastronomie Libuše Charvátová.

"Nezdá se to, ale vést směnu není jen tak," říká jeden ze studentů. "Třeba teď, když už jsme certifikovaní na trenéra, máme hezký plat," chválí si další.

Svou střední i vysokou školou se může pochlubit také mladoboleslavská automobilka. "Například se učí od odborníků z firemního prostředí, podílí se na projektech, které jim pomáhají se rychle adaptovat na pracovní prostředí," říká ředitelka Škoda Auto Vysoké školy Sandra Lacinová.

[chooze:article;value:614055]

​"Mnozí z nich po absolvování celého studijního programu nalézají své uplatnění právě ve Škoda Auto," potvrzuje prorektor pro studijní záležitost a řízení kvality Petr Šulc.

Vlastní školu má i pražský dopravní podnik. Studenti tu během praxe opravují třeba poškrábané tramvajové karoserie.

"Já jsem třeba byl v rámci praxe na dispečinku dopravního podniku," uvádí jeden ze studujících. "Jestli bych chtěl pracovat pro dopravní podnik? Chtěl bych, je to už taková rodinná tradice," svěřuje se spolužák.

"Snažíme se zapojit praktické dovednosti do výuky. 3D tisk je tady spojen s přípravou a realizací například krytů bezpečnostních nehodových kamer," říká ředitel Střední průmyslové škola dopravní Lukáš Sobotka. Škola nabízí i rekvalifikační kurzy pro dospělé.

"Stanou se pak specialisty na nějaké práce, které jinde než v dopravním podniku dělat nemohou," uvádí referentka Oddělení výběr a nábor zaměstnanců DPP Renáta Řeháková.

[chooze:article;value:614059]

​V Jablonci nad Nisou firma specializovaná na alarmy zaplatila vznik technicky zaměřené základní školy. "Tady můžou ty děti vidět, co znamená nějaká práce v dřevodílně, truhlářské práce. Tady teď vidíte učebnu robotiky, tak to je další věc," představuje zakladatelka Svobodné základní školy Dagmar Sacherová.

"Nejvíc tady v té škole mě baví asi informatika, protože obecně mě baví programování a tak," říká žák Adam Valášek. Učitelé tu chtějí nadchnout děti pro přírodovědné a technické obory.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.