Odborníci čím dál hlasitěji upozorňují na škodlivost horkého počasí. Vlny veder jsou podle nich stále intenzivnější a častější. Země, které postihují nejvíce, se proto budou muset přizpůsobit, aby chránily svou ekonomiku, a dokonce i životy svých občanů.

Extrémní horka v posledních letech trápí i Česko, kde se nejvyšší letní teploty čím dál častěji šplhají až ke hranici 40 °C. Jen v loňském létě muselo kvůli zdravotním komplikacím způsobeným horkem vyhledat lékařskou pomoc 1 665 klientů VZP, z toho 66 jich skončilo v nemocnici.

[chooze:article;value:620412]

​"Během pěti let se počet lidí, kteří vyhledají zdravotní péči v důsledku vysokých teplot, zdvojnásobil. Přibylo i těch, kteří musí být kvůli vysokým teplotám umístěni v nemocnici," uvedl Jan Bodnár, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči. "Nejcitlivější skupiny obyvatel, tedy zejména starší lidé a malé děti, by se měly v letních měsících chránit již od 30 stupňů," říká.

Z údajů VZP vyplývá, že náklady na léčbu diagnóz spojených s "účinky horka a světla" letos překročily 3,6 milionu korun. Nejčastějšími zdravotními následky jsou úpal, úžeh, dehydratace a kolapsy z vyčerpání. Podle odborníků může tělesná teplota při úpalu rychle vystoupat až ke 41 °C a vést k vážnému poškození zdraví, případně i k úmrtí.

Vedra ale negativně působí i na duševní zdraví. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) zvyšují extrémní teploty riziko podrážděnosti, poruch spánku a úzkostí. Častější bývá i zhoršená koncentrace, únava nebo nervozita.

Přitom jednoduchá opatření, jako dostatečný příjem tekutin, větrání v ranních a večerních hodinách nebo omezení fyzické námahy během dne, mohou výrazně pomoci snížit rizika – ať už jde o zdraví, nebo výpadky v běžném fungování.

[chooze:article;value:620554]

Výrazné zpomalení pro ekonomiku

Vedle zdravotních rizik ale vedra znamenají i dramatický pokles produktivity práce, upozorňuje zpravodajský web Deutsche Welle. S tím, že produktivita ve většině případů skutečně klesá, souhlasí i ekonomka Purnamita Dasguptová z Univerzity v Dillí.

Jen Indie v předloňském roce kvůli horku přišla o obrovské množství pracovního času – odborníci to spočítali na tolik hodin, kolik by za rok odpracovalo 100 milionů lidí.

Pokud se situace nezlepší, v roce 2030 by země mohla přijít o práci v objemu, který by odpovídal 34 milionům lidí na plný úvazek. Upozornil na to projekt prestižního vědeckého časopisu The Lancet.

[chooze:article;value:620448]

​Podle Dasguptové se vlny veder v Indii šíří do nových oblastí a začínají dříve, než bylo běžné. Teploty přitom často překračují 50 stupňů Celsia. "Při 35 °C ztrácí pracovník, který pracuje ve středním tempu, zhruba 50 % své pracovní kapacity," říká ekonomka.

"A když tohle přepočítáte na celou ekonomiku, je to obrovské zpomalení," dodává. Podle ní pak v takovém případě plíživě nastupuje dokonce otázka, zda se práce v takových podmínkách podnikům vůbec vyplatí.

Nejpostiženějšími sektory jsou zemědělství a stavebnictví, ale problémy se týkají i domácností. "V oblastech s hustým zalidněním bez dostatečného větrání je regenerace po horkém dni prakticky nemožná," varují odborníci McKinsey Global Institute ve své zprávě.

Horko navíc ohrožuje lidské zdraví mnohem více, než si veřejnost uvědomuje. Například v Indii se už nyní během jediného extrémně horkého dne očekává až 3 400 úmrtí navíc.

Pětidenní vlna veder zvyšuje toto číslo na zhruba 30 tisíc. Údaje vycházejí z výzkumu odborníků z Kalifornské univerzity v Berkeley, kteří analyzovali vztah mezi extrémními teplotami a nadúmrtností v nejlidnatější zemi světa. Zveřejněn byl například v indickém listu DownToEarth.

[chooze:article;value:620372]

Vedro je nebezpečné i pro nemocnice

​"Všichni si představíme kolaps při úpalu, ale většina nemocí přichází až s odstupem několika dnů," vysvětluje britská lékařka Sandy Robertsonová, kterou cituje web stanice BBC. Ve své nemocnici ve Velké Británii během veder pravidelně zaznamenává nárůst případů mrtvic, dýchacích obtíží i srdečních záchvatů.

Ani zdravotnický systém není vůči vedru imunní. Mnohé britské nemocnice nemají klimatizaci a při teplotách nad 26 °C dochází k výpadkům techniky a přetížení personálu. "Viděli jsme i případy, kdy se kvůli přehřátí zhroutily celé IT systémy nemocnice," říká Robertsonová. A dodává: "V kombinaci s plnou pohotovostí a stresem z přehřátí se z toho stává dokonalá bouře."

Zatímco klimatizace může zachraňovat životy, její plošné využití přispívá k dalšímu oteplování planety. V noci navíc zvyšuje teplotu v okolí budov zhruba o jeden stupeň Celsia. Řešením tak může být spíše chytrý urbanismus a architektura.

Města jako Los Angeles natírají silnice nabílo, aby odrážely sluneční paprsky, zatímco v čínském Sia-menu ochlazují městské klima zelené střechy. "Dřív jsme sázeli stromy u silnic kvůli koním. Teď to potřebujeme kvůli lidem," poznamenává architekt Nick Rajkovich z Univerzity v Buffalu.

[chooze:article;value:620418]

​Pro přizpůsobení budov se lze inspirovat i tradičními stavbami. Například v aridních, tedy suchých, oblastech Spojených států stavěli původní obyvatelé Pueblové domy z tlustých hliněných stěn, které přes den absorbují teplo a v noci ho vyzařují zpět. V africké Burkině Faso pak využívají dvojité střechy oddělené vzduchovou mezerou, které budovy chrání před přehříváním.

Nejde však jen o architekturu a ekonomiku. V ohrožení jsou především senioři, chronicky nemocní, děti, lidé bez domova nebo ti, kdo žijí ve vyšších patrech budov.

Podle britských úřadů začíná výrazně stoupat úmrtnost už při teplotách kolem 25 až 26 °C, zejména na jaře a začátkem léta, kdy se tělo ještě nestačí aklimatizovat. A lékaři, ale i britská vláda, upozorňují, že často jde o tichého zabijáka – bez varování, během několika hodin.

Ve velkém vedru jen voda nestačí. Lektor první pomoci poradil, co byste měli pít (7/2025):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.