Na celém světě se v současnosti nachází asi 55 milionů lidí s demencí. Frühbauerová poznamenala, že se jedná o velký socioekonomický problém. Do roku 2050 se očekává, že se počet lidí trpících demencí zvýší na 140 milionů.

"Když se podíváme na česká čísla, tak v současné době u nás je zhruba 170 až 180 tisíc lidí s demencí. Ony to jsou odhady, protože nemáme přesná čísla. V tuto chvíli sbíráme data, kolik lidí s demencí má diagnózu Alzheimerovy nemoci, ale spousta lidí žádnou diagnózu nemá a spousta lidí má jiné typy demencí," objasnila Frühbauerová.

Co se výhledu do budoucna týče, v roce 2050 by v Česku mohlo být kolem 300 tisíc lidí s demencí. "I pro Českou republiku bude ten nárůst velký a s tím samozřejmě souvisí spousta problémů. Třeba aby byl dostatek služeb, které pomůžou rodinám. V současné době, když rodina pečuje, stará se a najednou zjistí, že už to prostě nezvládne, tak doba trvání čekání na vhodné pobytové zařízení je průměrně třeba rok až dva," přiblížila.

[chooze:article;value:614148]

​Počet lidí s demencí roste s tím, jak se populace dožívá vyššího věku. Frühbauerová upozorňuje, že se nejedná jen o nemoc starých lidí, ale riziko vzniku se s rostoucím stářím zvyšuje. "U lidí nad 65 let to bude každý desátý nebo třináctý, u lidí nad 90 let to bude každý druhý," přiblížila. Demencí trpí více ženy než muži. A je to dáno tím, že se ženy dožívají v průměru vyššího věku.

"Demence člověku způsobuje ztrátu kognitivních neboli poznávacích schopností. Nemocný ztrácí zejména ze začátku krátkodobou paměť, tu dlouhodobou až později. Ztrácí schopnost dorozumět, vytrácí se mu slova, nenachází je, nahrazuje je nesprávnými, takže ty věty nedávají smysl, ale stejně tak má problém pochopit význam toho, co mu někdo říká," popsala Frühbauerová.

Nemocný člověk také ztrácí schopnost logického myšlení, vytrácí se mu abstraktní myšlení, schopnost plánování či orientace v času a prostoru.

Příběh dvou manželů

"Když dám příklad ze života, tak v domácnosti žili dva manželé, sami, neměli děti, které by do té domácnosti docházely, a oba měli kognitivní deficit. Došli do bodu, kdy přestali být schopní zacházet s penězi,"

Muž pravidelně chodil do obchodu a vždy říkal, že nemají co jíst. Paní prodavačka se mu snažila pomoci, a nakonec to byla ona, kdo kontaktoval domov pro seniory, kde jí poradili, aby zavolala na sociální odbor.

"Když dámy ze sociálního odboru dorazily do té domácnosti, tak zjistily, že to tam děsně smrdí v té domácnosti, ale byl tam krásný pořádek. Ony zjistily, že to je z neléčené rány, kterou jeden z partnerů měl," pokračovala.

[chooze:article;value:607887]

​Manželé jim řekli, že nemají co jíst, že nemají peníze ani doklady. Když úřednice začaly vše vyřizovat, tak zjistily, že manželé mají slušný důchod, ale ten jim chodil do banky, odkud si nedokázali peníze vybrat.

"Takový člověk přestane být schopný fungovat v našem reálném světě. Ve chvíli, kdy nedokážu používat logické myšlení, abstraktní myšlení, plánování, tak vlastně nejsem schopný tady fungovat a postarat se o věci kolem sebe, které potřebuji," dodala Frühbauerová.

Na sestřih rozhovoru se můžete podívat pod titulkem článku, celý díl najdete níže. K dispozici jsou české titulky generované pomocí umělé inteligence.

​

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.