Obchody můžou nabízet levnější zboží oproti jiným obchodům, protože využívají výprodeje od výrobců a distributorů. Do Česka ho dovážejí například z Německa, Nizozemska nebo Anglie. "Občas se tam zastavím. Pro salámy a pro kafíčka," uvedla respondentka. "Většinou nějaký šunky, sýry, mléčný výrobky," vyjmenoval další. "Pro maso, mléko, jogurty," přitakala další.

Reportérka TV Nova nakoupila 12 stejných produktů jak ve zlevněném diskontu, tak v klasickém supermarketu. Rozdíl mezi nákupy byl 170 korun. Pokud bychom podobný nákup udělali třikrát týdně, měsíčně by to vyšlo na 2 040 korun. Ročně to vychází skoro na 25 tisíc.

"Často vidíme, že [lidé] kombinují nákupy. Základní věci koupí v levných potravinách a pak si zajdou pro něco speciálního do klasického obchodu," popsal ředitel Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza.

[chooze:article;value:615847]

​I když se některým produktům blíží datum trvanlivost, výrobky by měly být bezpečné. "Pokud kdokoliv prodává potraviny, které jsou zdravotně v pořádku, tak nepotřebujeme žádnou regulaci," dodal Prouza.

Podle Potravinářské komory ale mohou být takové obchody pro malé prodejce, zejména v menších městech, likvidační. "Když řetězec prodá maso za 80 Kč za kilo, ačkoli ho nakoupil za 100 Kč, spotřebitel se domnívá, že 80 Kč za kilo je běžná cena. Následně pak vnímá cenu 120 Kč v místním řeznictví, což je reálná průměrná cena, jako přemrštěnou," varuje mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

Pro obchodníky ale je prý takový obchod výhodný, protože realizují zisk na jiných položkách, které zákazník nakoupí společně se zlevněným zbožím.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.