Jak Pomněnka zdůrazňuje, většina rostlin potřebuje ke správnému růstu dostatek světla, výjimkou jsou ale tzv. stínomilné rostliny, které naopak přímé sluneční paprsky nemají rády. Pozor je také třeba si dát na všeobecně přijímanou domněnku, že rostlinu je nejlepší pěstovat v co největším květináči. Květináč by se měl u menších rostlin vybírat o 3 až 5 cm větší, u středně velkých o 10 až 15 cm a u těch velkých klidně až o 20 cm.

U stále velmi oblíbených orchidejí vyvrací Pomněnka předpoklad, že jakmile květina jednou odkvete, nikdy už znovu nevykvete. Je ale nutné při jejím pěstování dodržovat základní pravidla. Nepřelívat ji, aby její kořeny nestály ve vodě a zasadit ji do vhodného substrátu, který bude na bázi borky, tedy kůry stromů, a ne zeminy, nebo dokonce rašeliny, která je velmi kyselá. Nejen u orchidejí, ale obecně u všech rostlin platí, že květináče by měly mít vespod díru, kudy může odtékat přebytečná voda. 

Sedmdesát procent rostlin vyžaduje středně kyselou půdu, výjimku tvoří například rododendrony, které potřebují naopak hodně kyselou půdu, stejně jako borůvky nebo masožravé rostliny. Nejvhodnější je použít rašelinu. 

[chooze:article;value:613987]

​Rady typu zalévat květiny kolovými nápoji, aby se jim lépe dařilo, Pomněnka nedoporučuje: "Cola obsahuje hodně cukru. Ten je fajn v případě, když potřebujeme, aby květina co nejrychleji vykvetla. Ale co s tím zbytkem? V cole je hodně kofeinu, který zlikviduje hromadu živých struktur, jako jsou půdní bakterie, které my potřebujeme, aby ta rostlina mohla vlastně fungovat," vysvětluje floristka. 

Pomněnka také doporučuje pěstovat jednu až dvě rostliny i v ložnici, z čehož má řada lidí obavy. Je za tím strach, že jim rostliny přes noc spotřebují hodně kyslíku. Jak ale floristka vysvětluje, malé množství rostlin v místnosti, kde spíme, ničemu neublíží. Právě naopak, rostliny totiž přirozeně absorbují nečistoty v ovzduší, čímž ho pro nás čistí.

Na závěr floristka doporučuje radu, kterou má sama vyzkoušenou: aby si lidé se svými rostlinami povídali. Podle ní pak budou lépe prospívat: "Prostě jim tím vyjadřuješ lásku jako živým bytostem, o které se staráš tím, že na ně mluvíš, a tón tvého hlasu upravuje energii prostředí. Je jedno, jestli mluvíš s rostlinou, s pejskem nebo s člověkem, tak i kdyby nerozuměli obsahu tvých slov, tak budou cítit energii, kterou jim dáváš, a z té energie budou žít."

Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.