Na nové publikaci V Klementinu bylo naměřeno… spolupracoval tým odborníků z Českého hydrometeorologického ústavu a pokrývá 250letou historii měření počasí. Pražské Klementinum by se navíc dalo označit za jednu z prvních meteorologických stanic střední Evropy své doby.

"S nápadem přišel před více než dvěma lety můj kolega Libor Černikovský, který má u nás na starosti meteorologii a klimatologii. Říká 'bude to 250 let, měli bychom něco udělat, navrhuji, abychom napsali knížku,'" vzpomíná na zrod myšlenky Daňhelka.

Kromě historického vývoje způsobu měření vědci objevili i různé historky a pověsti, na nichž porovnávají, jak k určitým jevům experti přistupovali dříve a dnes. "Tím, že si přečtete jejich spisek o tom, kterak zachytili meteorický déšť, nebo třeba popis zemětřesení, které zažili, tak je to zajímavé," popisuje.

[chooze:article;value:613632]

Jedním z příkladů může být popis "suché mlhy" z roku 1783. "Jednoznačně vidí, že je mlha, ale neměří to na vlhkoměrech, které měli z napnutého lidského vlasu. Měřilo se v podstatě jako dneska, ale bylo sucho, vzduch byl suchý, tak jim to nešlo dohromady," líčí historku odborník.

"Dneska víme a dokážeme si spojit, že se nejednalo o mlhu, ale meteorologicky o tzv. zákal, když je snížená viditelnost způsobená ne vodními kapičkami jako mlha, ale pevnými částečkami, které ve vzduchu jsou," pokračuje Daňhelka. Z dnešního pohledu už vědci vědí, že se jednalo o sopečný popel z Islandu, který se ve velkém tlaku donesl až nad střední Evropu. Celý díl pořadu si můžete přehrát pod titulkem článku.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.