[chooze:gallery;value:40472]
Podle posledních dat v rámci pomoci Ukrajině pokračuje růst příjmů a pokles výdajů státního rozpočtu. Modelované příjmy jsou za letošní první kvartál téměř dvakrát vyšší než výdaje, informovalo v tiskové zprávě MPSV.
V plusu tak v této oblasti je státní rozpočet podle resortu o 3,1 miliardy korun. Stojí za tím rostoucí počet legálně pracujících Ukrajinců s dočasnou ochranou. To má vliv na odvody a další spotřebu. MPSV za duben eviduje 158 tisíc legálních pracovně-právních vztahů mezi uprchlíky. Loni to bylo 114 tisíc, předloni 89 tisíc. Nejvíce jsou v nízkokvalifikovaných pozicích jako například pomocní pracovníci ve stavebnictví nebo výrobě.
"Drtivá většina Ukrajinců u nás pracuje a platí úplně stejné odvody a daně jako každý jiný. Přitom nemají nárok třeba na rodičák a spoustu dalších podpor od státu, na které čeští občané za stejné odvody dosáhnou. Tyto odvody dlouhodobě převyšují výdaje na pomoc jejich krajanům, do kterých samozřejmě počítáme sociální pomoc, ale také výdaje na zdravotní péči a další položky," prohlásil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
[chooze:article;value:593643]
Hlavními výdaji jsou sociální dávky, a to zejména ta humanitární, ale také výdaje na zdravotnictví, školství, pomoc do zahraničí či ubytování. V příjmech je zahrnuta DPH, spotřební daň nebo daň z příjmu právnických osob.
"Přínos Ukrajinců pro naši ekonomiku je přitom ještě mnohem větší než pouhé odvody. V řadě oborů, jako je stavebnictví, zemědělství, gastronomie, zdravotnictví a další, už se bez jejich práce těžko obejdeme," vzkázal Jurečka.
Tím podle něj pomáhají růstu naší ekonomiky a HDP. U nás by totiž neměl dle jeho názoru kdo tyto pozice obsadit. "Některé pro nedostatek lidí, jiné proto, že o ně není takový zájem. Navíc u nás Ukrajinci vydělané peníze ve velké míře utrácejí, a to znamená další příjmy do rozpočtu státu, které pak využíváme ve prospěch nás všech," dodal.
Humanitární dávku dostávají ti, kteří pracovat nemohou, tedy děti, senioři nebo postižení. Je jedinou formou přímé finanční pomoci, na kterou mají uprchlíci nárok. V krajních případech ale mohou žádat o jednorázovou mimořádnou okamžitou pomoc.
[chooze:article;value:588795]
Podle dat MPSV sedm z deseti uprchlíků, kteří humanitární dávku pobírají, patří do jedné ze zmíněných zranitelných skupin. Ve více než polovině případů jde o děti.
V dubnu tuto dávku čerpalo asi 86 tisíc lidí. Ještě v dubnu 2022 to bylo 234 tisíc lidí, o rok později 149 tisíc a loni 94 tisíc.
"Pomoc lidem, kteří uprchli před válkou, je správná, i kdybychom na tom nebohatli. Ostatně mnoho našich předků v minulém století zažilo, jaké je to prchat před nacisty nebo komunisty. Když to potřebovali, dostalo se jim pomoci. Teď pomáháme my. Lidem, kteří jsou nám kulturně blízcí a jejichž příbuzní brání před Ruskem sebe, své blízké i zbytek Evropy. Pomáhat jim, je tak nejen správné a pro nás ekonomicky přínosné, ale je to i náš národní bezpečnostní zájem," míní Jurečka.
Fiala se na Ukrajině dohodl na prohloubení ekonomické spolupráce (5/2025):
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.