Humanitární krize na Ukrajině má jako důsledek už přes tři roky trvajících intenzivních bojů vliv i na podobu zdravotní péče. Právě proto bylo toto téma klíčovým motivem konference Global Healthcare Initiative for Ukraine, která se minulý týden konala v Praze během návštěvy ukrajinského prezidentského páru.

Podle ministra zdravotnictví Viktora Ljaška se tamní zdravotnický systém nejvíce potýká s léčbou závažných válečných zranění. Ta bývá často velmi náročná. "Někteří podstoupí i více než 30 operací, než se vyléčí," prohlásil Ljaško na konferenci. Zpravidla navíc následuje i složitá a dlouhá rehabilitace.

[chooze:article;value:612051]

​I kvůli tomu na Ukrajině roste podíl osob se zdravotním postižením. A v případě pokračování války se jen tak nezastaví. WHO odhaduje, že skutečný podíl je někde na úrovni celosvětového průměru, tedy 16 procent obyvatel, pravděpodobně ale ještě vyšší. Organizace to uvádí v lednové zprávě věnované právě alarmující situaci v zemi.

Ministr Ljaško na pražské konferenci také uvedl, že potřeba jsou inovovaná antibiotika. A důvod je minimálně zneklidňující. Běžné druhy léků totiž přestávají na stále odolnější bakterie stačit. Takzvanou antimikrobiální rezistenci (AMR) totiž válka prudce zhoršila. Antibiotická léčba je na Ukrajině každodenní rutinou a potřeba je právě i v případech amputací končetin.

Lékař Andrij Strokan, který působí v jedné z kyjevských nemocnic, navíc upozorňuje, že infekce způsobené bakteriemi rezistentními vůči antibiotikům paradoxně často pocházejí ze zdravotnických zařízení. A to i přes přísné hygienické standardy a používání ochranných pomůcek. Největším problémem ukrajinských klinik je aktuálně enormní nápor pacientů a jejich přelidněnost, podotýká web stanice BBC.

[chooze:article;value:612486]

​"Na některých chirurgických odděleních se jedna sestra stará třeba o 15 až 20 pacientů. Fyzicky není možné, aby si drhla ruce s potřebnou frekvenci, aby šíření infekcí nemělo žádnou šanci," uvedl Strokan jen jednu z výzev, kterým musí zdravotníci na Ukrajině čelit.

Ve válce jsou navíc pacienti vystaveni mnohem většímu počtu kmenů jednotlivých bakteriálních infekcí, než by tomu bylo v době míru. Když je zraněný voják evakuován přímo z bojiště, často projde více zařízeními. A v každém z nich se vyskytují trochu jiné druhy nebezpečných bakterií. Podle zdravotníků je to vzhledem k rozsahu války bohužel nevyhnutelné.

[chooze:article;value:612452]

​Boj s AMR je proto součástí v pořadí už druhého národního akčního plánu. Ukrajina v něm ve spolupráci s WHO stanovuje priority v oblasti zdravotnictví, na které se musí v dalších několika letech soustředit. Součástí toho minulého bylo například hromadné proškolování zdravotníků právě v oblasti prevence infekcí nebo legislativní rámec pro zamezení nadužívání antibiotik.

Na to se chce vláda v Kyjevě soustředit i do budoucna, jak uvádí na stránkách ministerstva zdravotnictví. Vybudování odolného systému schopného ochránit zdraví svých obyvatel za každých podmínek chce dosáhnout i posílením dohledu nad AMR a rozšířením kapacit mikrobiologických laboratoří.

Stát si udělá zásobu léků. Do hmotných rezerv přibudou hlavně antibiotika (1/2025):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.