Zatímco dříve se spekulovalo o červnu, na začátku měsíce prezident avizoval, že termín oznámí "někdy v průběhu května". Podle Pavla je obvyklé datum voleb vyhlásit čtyři až pět měsíců před volbami.

Jako nejpravděpodobnější termíny prezident už dříve uvedl 3. a 4. říjen nebo týden předtím, 26. a 27. září, tedy pátek a sobotu před státním svátkem.

[chooze:article;value:609684]

​V pondělí oznámil pražský náměstek pro dopravu a předseda Pirátů Zdeněk Hřib, že prezidenta požádal o vyhlášení termínu co nejdříve, a to "i s ohledem na členy okrskových volebních komisí".

"Jde zhruba o sto tisíc lidí, kteří si musí v dostatečném předstihu naplánovat příslušný víkend na úkor svého volného času a rodiny. Bez nich to totiž nejde," uvedl Hřib na sociální síti X.

Od termínu vyhlášení voleb se odvíjí i jejich finanční stránka. Od té chvíle začíná stát jednotlivým stranám a hnutím počítat výdaje na kampaň, které nesmějí přesáhnout 90 milionů korun. Zveřejňovány navíc musejí být na transparentním účtu.

[chooze:article;value:595004]

​Komu časné vyhlášení voleb pomáhá, a komu naopak nikoli, je předmětem sporů. Menší subjekty jako STAČILO!, SPD Tomia Okamury nebo právě Piráti tvrdí, že pozdním vyhlášením pomůže Pavel velkým uskupením jako koalici SPOLU nebo hnutí ANO. S podobnými tvrzeními často souhlasí i politologové.

"Prezident Pavel oddaluje vyhlášení voleb, aby zvýhodnil koalici SPOLU, jelikož do vyhlášení voleb mohou jako trojkoalice utrácet za každou jednotlivou stranu peníze za kampaň bez omezení zákonným limitem 90 milionů korun a jako tři parlamentní strany (ODS, TOP 09, KDU-ČSL) disponují velkými finančními prostředky," prohlásil Okamura v březnu na síti X.

Suverénním "rekordmanem" v brzkém vyhlášení voleb je předchozí prezident Miloš Zeman. Ten minulé sněmovní volby vyhlásil s více než devítiměsíčním předstihem 28. prosince 2020. K volebním urnám lidé šli 8. a 9. října následujícího roku.

[chooze:article;value:609337]

Podle Okamury tím bývalá hlava státu dosáhla "srovnání podmínek všech politických stran". Předseda poslanců ODS Marek Benda to naopak označil za "naschvál" středopravé trojkoalici, která kandidovala a nakonec i vstoupila do vlády společně.

Nejkratší doba (79 dní) od vyhlášení voleb (2. dubna) a jejich konání (19. a 20. června) uběhla v roce 1998 během funkčního období úřednického kabinetu Josefa Tošovského. Ten se ujal vlády po pádu druhé vlády Václava Klause, která byla menšinová. Protože šlo o předčasné volby, prezident Václav Havel tehdy nebyl vázán dodržením alespoň 90denního rozestupu.

Volby by vyhrálo ANO, zjistil průzkum. Koalice SPOLU by byla druhá (03/2025):

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.