Každý pátý školák potřebuje podle průzkumu odbornou pomoc. U dívek jsou výsledky horší, o svých problémech ovšem víc mluví a umějí je rozpoznat.

"Předpokládáme, že když to dítě má nějaký problém, tak první věc, co udělá, je, že vyhledá pomoc ve škole. Proto máme specialisty, výchovné poradce, školní psychology. Ale ukazuje se, že se nám nedaří vybudovat důvěru," řekl vedoucí výzkumu z Pražského centra primární prevence Roman Petrenko.

Polovina dětí nemá ve škole nikoho, komu by se mohla svěřit. Důvodem může být, že se čtyři z deseti dětí cítily být poníženy učitelem. "To si myslím, že je něco, na co se musíme zaměřit, protože ten čas, který tam tráví, je opravdu velký," uvedla náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro oblast sociálních věcí a zdravotnictví Alexandra Udženija (ODS).

[chooze:article;value:608974]

​Pražské školy prý věnují psychické pohodě dětí větší pozornost než dřív a více využívají preventivní programy poskytované hlavním městem. "Na naší škole máme školní poradenské pracoviště, součástí je metodik prevence, výchovný poradce, máme samozřejmě psychologa a snažíme se akutní kauzy řešit obratem," popsal ředitel ZŠ Věry Čáslavské Vojtěch Novák.

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) je klíčové problémy u dětí vyhledávat než čekat, až si o pomoc samy řeknou. To prý budou řešit i na Národní radě pro duševní zdraví, která koordinuje politiku duševního zdraví a podporu lidí s duševním onemocněním.

"Já mám řadu i osobních zkušeností, kdy trvalo řadu týdnů, měsíců i déle, než škola nebo rodiče zjistili, že k takové situaci dochází. Je důležité, aby tam byla aktivní depistáž (vyhledávání onemocnění, pozn. red.), aby tam bylo aktivní zjišťování těch signálů," řekl Válek.

Pražské děti mohou žádat o pomoc i prostřednictvím aplikace Záchranka. "Každý, kdo si v rámci aplikace Záchranka klikne na tlačítko psychosociální pomoci, tu pomoc dostane okamžitě," vysvětlila Udženija.

[chooze:article;value:609302]

​S psychickou pohodou souvisí spánek a podle průzkumu s ním má problém více než polovina žáků. Ti pak nejsou schopni adekvátně zpracovávat své emoce, což může přispět k rozvoji duševních nemocí. Z výsledků výzkumu také vyplynulo, že sice mírně ubylo žáků, kteří se cítí velmi špatně, klesl ale i počet těch, kteří se cítí zcela v pořádku.

​Mladí lidé budou v budoucnu rozhodovat, pokud ale mají problémy už teď a zůstanou bez pomoci, může to být pro všechny jakási časovaná bomba. Odborníci proto radí všímat si změn nálad, úzkostných stavů nebo poruch spánku. Důležité je s dětmi mluvit, problémy nezlehčovat a co nejdříve vyhledat odbornou pomoc.

Změna chování, která přetrvává, je podle psychologů nejčastějším varovným signálem psychické poruchy. "Pokud dítě bylo veselé, hravé, chtělo společnost a najednou je pravý opak, chce být samo, úzkostlivé, pláče," přiblížila psycholožka Galina Jarolímková, na co si dát pozor.

"Může mít poruchy spánku, může mít úzkosti z toho, že někam nechce," doplnil psycholog Michal Kniha. "Mohou si stěžovat na bolesti bříška, bolesti hlavy, teploty, únavu, opravdu se tak jako stáhnou z toho běžného, veselého, hravého dítěte do spíš takového úzkostnějšího," řekla psycholožka Tereza Příhodová.

[chooze:article;value:602791]

​Podle odborníků je klíčové, aby rodiče s dítětem mluvili a snažili se pochopit, co se mu děje. V žádném případě by prý neměli problém zlehčovat. "Co se děje, jestli se něco děje doma, jestli se něco děje s kamarády ve škole," doporučila otázky Jarolímková. "Všiml jsem si, že se u tebe něco mění, mám o tebe nějakou obavu, netrápí tě něco, nepotřeboval bys pomoct?" uvedl Kniha.

Pokud má rodič podezření, že dítě trpí depresemi, měl by to raději řešit dřív než později a vyhledat odbornou pomoc. "Jednou z možností je samozřejmě škola, školní psychologové, výchovní poradci, pedagogicko-psychologické poradny nebo soukromí, kliničtí psychologové," vyčetla Jarolímková.

"My právě proto máme pro děti krizové centrum pomoci. A je to pro děti od 6 do 19 let, kdy mohou využít i anonymní formu krizové pomoci," uvedla ředitelka krizového centra Zahrada pro duši Markéta Školoudová.

Podle psychologů může být jedním z faktorů vyvolávajících psychické poruchy tlak na výkon, a to od rodičů, učitelů nebo samotných dětí. "Je to dost často přehnaný tlak rodičů na výkon. A tím pádem potom dochází k té úzkosti, že nejsou psychicky připravené na výkon," vysvětlila Jarolímková.

​"Ta uspěchaná doba klade mnohem větší nároky na děti. Jsou v mnohem větším stresu a za ten den toho musí stihnout mnohem víc. Zároveň jsou pod neustálým drobnohledem kvůli sociálním sítím," pokračovala Příhodová.

Vzniku psychických problémů nelze zcela předejít. Obecně ale i tady platí, že pomáhá dodržování zdravého životního stylu a trénování psychické odolnosti. Odborníci varují, že přehnaná rodičovská opatrnost může dětem spíše uškodit.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.