Vláda chce zvýšit výdaje na obranu ze současných 2 % na 2,3 % hrubého domácího produktu (HDP). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navíc navrhuje nezapočítávat výdaje na obranu nad 2 % HDP do výdajových limitů státního rozpočtu.
"Schválení tohoto opatření umožní vládě každoročně navyšovat výdaje na obranu o oznámených 0,2 % HDP až do roku 2030, kdy bychom měli dosáhnout 3 % HDP, aniž bychom porušili výdajové rámce jednotlivých státních rozpočtů," vysvětlil.
[chooze:article;value:602405]
Návrh ve středu měli projednávat poslanci. Ani tentokrát k tomu ale nedošlo. Zatímco celá koalice navýšení výdajů na obranu dlouhodobě prosazuje, opozice je proti.
"V minulých letech jsme na naši obranu bohužel nevynakládali to, co bylo potřeba, a je nutné abychom tyto výdaje posilovali. Je to otázka priorit, že státní rozpočet má takovou strukturu, jakou má, tak musí logicky na vlastní obranu vynakládat více prostředků," komentoval ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
"Musíme si uvědomit, že pokud by to byla 3 %, tak je to minimálně v současných cenách o 85 miliard navíc. A nenalhávejme si, že by ty peníze někde nechyběly," vyčítala ale předsedkyně poslanců hnutí ANO Alena Schillerová. "My na to nemáme ve státním rozpočtu peníze. Proto to nedoporučujeme, nechceme navyšovat," dodal předseda poslaneckého klubu hnutí SPD Radim Fiala.
Schodek státního rozpočtu by kvůli zvýšeným výdajům na obranu mohl v příštím roce dosáhnout až 251 miliard korun. "V zásadě se nabízejí tři nástroje a jejich kombinace. Buď snížíte jiné výdaje, nebo zvýšíte daně, nebo zvýšíte deficit," řekl Stanjura.
[chooze:article;value:607578]
Je to kampaň
"To není zanedbatelná částka. Takže se nemůže ta debata vést tímto způsobem," argumentovala Schillerová. "Stanou-li se Motoristé součástí příští vlády, tak deficit státního rozpočtu určitě nebude šílených stanjurovských 251 miliard," slíbil předseda Motoristů Petr Macinka.
Podle odborníků je debata o bezpečnosti důležitou součástí předvolební kampaně. "Je půl roku před volbami. Andreje Babiše vede kampaň, která se hodně orientuje na ekonomické záležitosti. A téma bezpečnosti a obrany je pro její voliče většinou méně podstatné. U vládních stran je to o dost jinak v tom, že pro jejich voliče je otázka obrany a bezpečnosti poměrně důležitá," přiblížil politolog Lubomír Kopeček.
"Obrana je naprosto nezpochybnitelné téma, do kterého musíme investovat, protože se to po nás jednak chce, jednak se Evropa ukázala jako slabá v obraně. Čili tohle je téma, které by mělo zůstat stranou jakýchkoliv politických diskuzí," myslí si analytik a ekonom Petr Dufek.
O návrhu státního rozpočtu se bude jednat ještě řadu měsíců. Finální návrh bude schvalovat nově zvolená Poslanecká sněmovna. Peníze na obranu jsou potřeba a zbrojí nejen celá Evropa, ale prakticky celý svět.
[chooze:article;value:604602]
Zaspat nemůže ani Česko, které mělo armádu dlouhodobě podfinancovanou a nemoderní. Investovat je proto podle odborníků potřeba do celého spektra vojenské techniky a také rapidně navýšit počty profesionálních vojáků.
Ministerstvo obrany prý má dlouhodobý plán modernizace armády. Dokončit některé projekty, jako je třeba protivzdušná obrana, ale bude trvat i desítky let.
V Česku existuje koncepční plán výstavby armády, který řeší strategii od pořízení nové obrněné techniky až po výstroje vojáků. Právě těm podle odborníků často chybí základní vybavení. "Vojáci potřebují balistickou ochranu, potřebují batohy, osobní vybavení jednotlivce," přiblížil bezpečnostní analytik Milan Mikulecký.
Roky se protahovala zakázka na neprůstřelné vesty za víc než miliardu korun. První kusy letos konečně k vojákům dorazily, celkem se dočkají minimálně 44 tisíc vest.
Dalším plánem armády je posílení pozemního vojska a protivzdušné obrany. Letos v létě tak má ministerstvo obrany podepsat smlouvu na několik bojových vozidel MARS s integrovaným protiletadlovým systémem.
[chooze:article;value:608386]
Nákupy budou trvat i deset let
Vozový park by měla rozšířit i další obrněná vozidla. Studie, která vyhodnocuje výhody jednotlivých modelů by měla být hotová letos v září. Pak se začne nakupovat.
"My dneska potřebujeme především dát do pořádku bojeschopnost všech těch prvků, které jsou dneska vyčleněny do kolektivní obrany. To jsou především dvě brigádní kolová uskupení těžkého typu a středního typu," uvedl náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Koncepčním plánem armády je i modernizace letectva. Nejdražší zakázka v historii za 150 miliard korun armádu vybaví nejmodernějšími bojovými letouny. "U těch letounů F-35 padlo rozhodnutí jich nakoupit 24, protože to byl opět požadavek vojáků," vysvětlila ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
"Musíme modernizovat naši armádu, to znamená moderní letadla, stíhačky F-35 jsme rozhodli, bojová vozidla pěchoty, moderní tanky. Znamená to ale také investovat do dronů, například investovat do protivzdušné obrany tak, aby naše města, naši občané byli v bezpečí," doplnil premiér Petr Fiala (ODS).
[chooze:article;value:601710]
"Není možné ty nákupy provést v horizontu jednotek let, ale bude to možná až v horizontu desíti let. Takové systémy se totiž dlouho vyrábí," vysvětlil bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
"Z české strany to znamená přípravu té nemovité infrastruktury, to znamená ta místa, kde budou ty systémy umístěné. A znamená to nabrat i lidi, ty nenaberete během měsíce a musíte je vycvičit," dodal Mikulecký.
Podle tohoto dlouhodobého plánu chce armáda investovat i do vojáků. Právě ti jsou totiž základním stavebním kamenem armády. Těch profesionálních je v Česku zhruba 27 tisíc. Podle plánů by jich do roku 2030 mělo být 30 tisíc a dalších 10 tisíc v aktivních zálohách. Nalákat je má i nedávno schválený až milionový náborový příspěvek.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.