[chooze:gallery;value:39770]

Hmyz je nejrozmanitější skupinou zvířat na Zemi. Má více než milion popsaných a podle některých odhadů 5,5 milionu ještě nepopsaných druhů. Nově vědci identifikovali parazitickou vosu, která létala už před 99 miliony let mezi dinosaury a dodnes byla konzervovaná v jantaru.

Paleontologové studovali celkem 16 exemplářů drobné vosy, která se měla vyskytovat v dnešní oblasti Myanmaru. Druh vědci pojmenovali Sirenobethylus charybdis, uvádí časopis BMC Biology, který studii uveřejnil. Co je na vose pozoruhodné, je struktura břicha velmi podobná mucholapce.

"Když jsem se podíval na první vzorek, všiml jsem si této expanze na špičce břicha a myslel jsem, že to musí být vzduchová bublina. Poměrně často vidíte vzduchové bubliny kolem vzorků v jantaru," popsal pro CNN spoluautor studie, odborník na vosy a kurátor v Natural History Museum od Denmark v Kodani Lars Vilhelsem.

[chooze:article;value:602649]

Později Vilhelsem spolu se svými kolegy odhalil, že se skutečně jedná o součást vosího tělíčka. "Byla to jasně pohyblivá konstrukce a něco, co se používalo k uchopení dalších objektů," vysvětlil. Podle nové studie je vose v dnešním světě nejvíce podobná masožravá rostlina mucholapka podivná, která zaklápí své listy, když do nich kořist vlétne.

Vědci ale usoudili, že vosa pomocí vlastní úchopové struktury nezabíjela. Místo toho měla do uvězněného tvora vstříknout vlastní vajíčka a udělat tak z cizího zvířete nevědomého hostitele. Larvy vosy následně začaly žít jako parazité a pravděpodobně hostitele nakonec úplně sežraly.

Veškeré dosud zkoumané exempláře druhu Sirenobethylus charybdis jsou ale vosí samice, a tak autoři studie nemohli vyloučit, že úchopová struktura mohla hrát roli při páření. "Je to něco jedinečného, něco, co jsem nikdy nečekal, že uvidím, a něco, co jsem si ani nedokázal představit, že by se našlo," sdělil Vilhelmsen.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.