To, že se homo sapiens vyvinuli ne z jedné, ale ze dvou rodových populací, může pro badatele z University of Cambridge znamenat přelomový objev. Důkazy, že moderní lidé jsou výsledkem genetického míšení mezi dvěma starověkými společnostmi, zajistili pomocí pokročilé analýzy.
"Náš výzkum ukazuje jasné známky toho, že náš evoluční původ je složitější. Zahrnuje různé skupiny, které se vyvíjely odděleně po více než milion let, pak se vrátily a vytvořily moderní lidský druh," okomentoval novou studii jeden z jejích autorů profesor Richard Durbin z katedry genetiky na University of Cambridge.
[chooze:article;value:581381]
Už dřívější studie ukázaly, že s homo sapiens se křížili dnes již vymřelí neandrtálci a denisované. Díky tomu tvoří neandrtálská DNA přibližně dvě procenta genomu neafrických moderních lidí. Interakce, ke kterým mělo dojít dávno před tímto křížením, ale zapříčinily mnohem podstatnější genetické míšení.
Populace se měly spojit asi před 300 000 lety. První skupina se na genetické výbavě homo sapiens podle výsledků studie publikované v časopise Nature Genetics podílí z 80 procent, ta druhá ze 20.
[chooze:article;value:516470]
Tým, který měl výzkum na starost, vyvinul pro jeho účely výpočetní algoritmus zvaný "Cobraa". Ten modeluje, jak se starověké populace rozdělují a zase spojují. Vědci zároveň extrahovali genetický materiál ze starověkých kostí, což jim umožnilo odvodit přítomnost populací, které by po sobě jinak žádnou stopu nezanechali.
"Vzájemné křížení a genetická výměna pravděpodobně hrály hlavní roli při vzniku nových druhů, a to opakovaně v celé živočišné říši," uvedl první autor studie doktor Trevor Cousins z katedry genetiky na University of Cambridge.
[chooze:article;value:496399]
O jaké populace se přesně jedná, není stále zcela zřejmé. Fosilní důkazy naznačují, že by mohlo jít o druhy homo erectus a homo heidelbergensis. Ti totiž během zkoumaného období žili nejen v Africe, ale i jiných oblastech. "Naše historie je mnohem bohatší a složitější, než jsme si představovali," popsal spoluautor studie také z katedry genetiky University of Cambridge Aylwyn Scally.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.