Bartůšek prohlásila, že migrační pakt proti nelegální migraci moc nepomůže. "My jsme to kritizovali od začátku. Po deseti letech, která v tom strávíte a vidíte, jak ta azylová řízení jsou, jak nezvládáme navracet lidi zpátky… My například téměř každý rok dáváme půl milionu lidem rozhodnutí o návratu, ale jenom 18 až 20 procent z nich opravdu odejde. Zbytek zůstává stále nelegálně v Evropě," prohlásila.

Návratová politika se podle Bartůšek v migračním paktu vůbec neobjevila. "Najednou se přichází s tím, že 'jenom 18 procent dokážeme vrátit zpátky, musíme zapracovat na návratové politice', ale to mělo být už součástí toho migračního paktu. K čemu jsme potom ten migrační pakt vůbec uzavírali, pokud nedokážeme vyřešit tu zásadní věc, jako je boj proti pašeráctví a návratovou politiku? To byly dvě zásadní věci, které měly být právě součástí toho migračního paktu," kritizuje Bartůšek.

Jak dále vysvětlila, migrační pakt je z jejího pohledu pouze o tom, že řeší, jak přerozdělovat nelegální migranty. A to je podle ní špatně. "Jak jsme se dozvěděli, tak to byl jeden z cílů, který Evropská komise měla, a to, abychom ulevili těm zemím, které mají velký nápor nelegálních migrantů, do jiných zemí, kde například ten nápor je menší. Za mě absolutně špatná cesta, protože my musíme zabránit vůbec těm nelegálním vstupům. Od roku 2015, kdy byla ta největší migrační vlna, tak do Evropy za deset let přišlo 8,5 milionu nelegálních migrantů. A k tomu nepočítám samozřejmě potom ty, kteří přišli legálně," připomněla.

[chooze:article;value:602506]

​Bartůšek také přednesla tři nejdůležitější body pro boj s nelegální migrací. Prvními dvěma z nich jsou tvrdá návratová politika a jasná pravidla pro získání azylu. "To znamená, že pokud dáme opravdu jasná pravidla, může to být součástí toho, může být například seznam takzvaných bezpečných zemí. Pokud přijde někdo z Maroka, z Egypta, bude ze zemí, kde jim nehrozí nebezpečí, kde není to válečná oblast, tak je můžeme mnohem rychleji poslat zpátky, protože už nemusíme zkoumat celý proces azylového řízení," řekla.

Třetím bodem je upřednostňování udělování mezinárodní dočasné ochrany před azylovým řízením. "Azylová řízení jsou zdlouhavá, jsou velice drahá a administrativně náročná. Dočasná ochrana je opravdu po dobu, kdy je v té zemi například válka nebo nějaký konflikt, po dvou letech se to přezkoumává, a pokud se situace zlepšila, tak mohou jít zpátky," přiblížila. Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.