Píše se rok 1949. Po konci druhé světové války ale Evropa zůstává rozdělená. Západní demokratické státy stojí proti Sovětskému svazu, který si upevňuje moc ve východní Evropě. Napětí mezi oběma bloky roste a obavy z dalšího konfliktu jsou stále přítomné.
V této nejisté době, 4. dubna 1949, je ve Washingtonu, hlavním městě USA, založena Severoatlantická aliance, obranné spojenectví západních zemí, které má čelit rostoucí hrozbě ze strany Sovětského svazu. Zakládající státy USA, Kanada, Velká Británie a Francie, podepsaly Washingtonskou smlouvu.
NATO nevzniklo jako nástroj agrese, ale jako obranné spojenectví s cílem zabránit tomu, aby se Evropa znovu ocitla v další světovém konfliktu. Nejzásadnější část smlouvy, článek 5, stanoví, že útok na jednoho člena Aliance je považován za útok na všechny, což zajišťuje vzájemnou pomoc a kolektivní obranu.
K NATO se během následujících dekád připojují další státy, včetně Řecka a Turecka v roce 1952 a později i Spolkové republiky Německo v roce 1955. Cílem Aliance je odstrašit Sovětský svaz a udržet rovnováhu sil v Evropě.
[chooze:article;value:603675]
Během studené války čelí Aliance několika krizím, například berlínské blokádě, kubánské raketové krizi nebo invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Tyto události potvrzovaly rostoucí napětí mezi Východem a Západem.
Po pádu železné opony v roce 1991 a rozpadu Sovětského svazu se NATO proměňuje. Z původně obranné aliance proti Sovětskému svazu se stává širší bezpečnostní struktura. Přijímá nové členy z bývalého východního bloku, včetně České republiky, která spolu s Maďarskem a Polskem vstupuje v roce 1999.
Vstup České republiky znamenal definitivní začlenění do západních bezpečnostních struktur a posílení obrany země. Vedlo to také k modernizaci armády a zapojení do mezinárodních misí.
Dnes má NATO 32 členů a zůstává nejvýznamnější vojenskou aliancí světa, která už více než 75 let zajišťuje stabilitu a obranu demokratických států.
Největší výhodou členství v NATO je pro Českou republiku garance bezpečnosti. "My jako Česká republika bychom se nebyli schopni zabezpečit vlastními silami a prostředky, proto je toto zakotveno v těch hlavních strategických dokumentech, jako je Bezpečnostní a Obranná strategie České republiky," vysvětlil Lukáš Jelínek z generálního štábu české armády. Na celý díl pořadu Rozkaz zněl jasně! se podívejte pod titulkem článku.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.