Útoků značně přibylo v souvislosti s pomocí Ukrajině po začátku války. "Česká republika dělá s ostatními státy něco, co se Rusku nebo proruským hacktivistům nelíbí. Cesta, jak ublížit, je, že uděláte nějakou paniku. Ta panika je třeba, že vyřadíte stránky ambasád a podobně. Je to ve finále relativně neškodné, ale nedělá to dobrou náladu ve společnosti," vysvětlil.
Hackeři se touto cestou snaží způsobit škody v oblastech, které jsou pro obyvatele nejdůležitější. "Jde jim o to, aby byla energie, aby měli teplo, aby měli co jíst a aby byli zdraví. A to zdraví má obrovskou hodnotu, proto útočí na nemocnice," dodal.
Podle experta Lujky se jedná o tři základní druhy útoků, které můžou poškodit nemocnice a jejich služby. Prvním jsou tzv. DoS útoky, které zahltí webové stránky a způsobují jejich nedostupnost, čímž poškozují reputaci nemocnice. Druhým jsou phishingové útoky, díky kterým útočníci získávají citlivé údaje zaměstnanců nemocnic. Třetím jsou ransomwarové útoky, kdy útočníci zašifrují data a požadují výkupné většinou formou bitconu a podobně.
Třetí druh kyberútoku se na konci roku 2019 stal v nemocnici na Benešově. Hackera, který způsobil škodu za celkem 59 milionů korun, se nepodařilo vypátrat. Zapříčinil omezení lékařských výkonů a ztráty transfúzní stanice.
[chooze:article;value:402229]
"Tohle se skutečně děje. Oni v podstatě dokážou ublížit třeba stanicím, se kterými pracují doktoři, třeba na příjmu, výměna rentgenových snímků mezi odděleními a podobně, a tím nemocnici absolutně na nějakou dobu ochromí. Ta data v podstatě neukradnou, ale naruší komunikaci," popsal.
Přímo určit pachatele je velmi těžké. "V začátku konfliktu na Ukrajině se počet kybernetických útoků obrovsky zvedl, konkrétně třeba na české nemocnice. (…) Některé stopy vedly k ať už Kremlem sponzorovaným hackerům, anebo proruským hacktivistům, to znamená lidem, kteří jsou prorusky smýšlející a dělají tyhle útoky," dodal.
"Stoprocentní ochrana na světě neexistuje," zdůraznil. Útočníci jsou totiž o krok napřed. Nejprve vznikají systémy, poté se objevují způsoby, jak je zneužít, a až potom přichází na bezpečnostní opatření. Prevence je tedy důležitější než detekce problémů.
"Nemocnice by měly mít daleko větší rozpočty na bezpečnost a součástí toho by mělo být školení," řekl. Místo mluvených přednášek doporučil využít zábavné kvízy nebo soutěže, které zaměstnance zaujmou. Na celý rozhovor z TN Live se podívejte pod titulkem článku.
Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.