Rusko po úterním telefonátu ruského prezidenta Vladimira Putina se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem požaduje zastavení zahraniční vojenské pomoci a poskytování zpravodajských informací Kyjevu, ale i konec mobilizace a přezbrojování ukrajinských ozbrojených sil, uvedla v prohlášení kancelář ruského prezidenta. 

"De facto by to znamenalo kapitulaci ukrajinské strany," odpověděl bezpečnostní analytik Milan Mikulecký na otázku, co by to znamenalo, kdyby USA na ruské požadavky přistoupily a dotlačily do toho i Ukrajinu.

"Znamenalo by to, že Ukrajina by nemohla nabírat nové vojáky, znamenalo by to, že by nedostávala žádnou vojenskou asistenci – to znamená včetně munice, kterou musí spotřebovávat, protože ty ruské útoky samozřejmě tím včerejším telefonickým rozhovorem neskončily. Nemyslím si, že toto by bylo přijatelné pro kohokoli," uvedl bezpečnostní analytik.

[chooze:article;value:603343]

​"Z těch výstupů, které máme z toho hovoru, to v tuto chvíli vypadá, že Putin maximálně prosadil svůj vlastní pohled, prosadil maximum toho, co chce, včetně tak bizarní záležitosti, jako je společné utkání hokejových hráčů z NHL a KHL, což je v době, kdy jeho země vede agresivní válku, naprosto bizarní," zhodnotil.

Mikulecký zároveň zdůraznil, že šlo pouze o telefonický rozhovor a že doposud nebyla podepsaná žádná smlouva, tudíž je předčasné hodnotit, jaký bude reálný dopad. "Počkejme si na reálné výsledky," vyzval. "Výsledky toho jednání by se měly promítnout do vyjednávání americké a ruské skupiny, o které byla řeč v tom rozhovoru a která se má sejít v zatím blíže nespecifikované blízkovýchodní zemi," dodal.

"Uvidíme, jak bude americká strana reagovat, pokud budou Rusové ten tlak na svoje požadavky přehánět. V tuhle chvíli můžeme cítit jistý smutek nad tím, jak ten rozhovor probíhal – alespoň podle těch mediálních interpretací, které máme k dispozici," doplnil a upozornil na to, že zatím máme k dispozici pouze ruské prohlášení a nejrůznější mediální interpretace. Americká strana zatím přepis rozhovoru nezveřejnila.

"Pokud by na to americká strana přistoupila, tak potom uvidíme, nakolik jsou evropští lídři schopni se pouze sejít na summitech a tlachat, anebo nakolik jsou schopni svá vzletná slova proměnit ve skutky a nahradit výpadek americké vojenské asistence," řekl.

[chooze:article;value:603141]

​Mikulecký dále označil situaci, ve které si Putin, který rozpoutal agresivní válku na Ukrajině, diktuje požadavky, za tragické selhání západní civilizace. "My se nebavíme o tom, že k tomu dochází teď po nástupu administrativy Donalda Trumpa. Administrativa Joea Bidena udělala zásadní chybu v roce 2022, kdy se Ukrajincům dařilo postupovat jak v Charkovské, ale zejména v Chersonské oblasti. Tehdy Bidenova administrativa přibrzdila Ukrajince a umožnila Rusům, aby se stáhli před Dněpr na východní břeh bez nějakých větších ztrát, protože tam tehdy skutečně hrozilo sesypání celé ruské fronty," popsal.

"Pak tady máme Baracka Obamu, který v roce 2014, poté, co Rusko okupovalo Krym a rozpoutalo válku na Donbase, nereagoval vůbec nijak a stejně tak Evropa. Nestalo se nic," připomněl Mikulecký. "Do dnešního dne jsou jedna z největších facek ostudné minské dohody, které vyjednávala Angela Merklová s Francoisem Hollandem," doplnil. Minské dohody měly zastavit válku na Donbase.

"Pokud se vrátíme ještě dřív, tak se vrátíme k bukurešťskému summitu NATO, kde na nátlak Německa byly odmítnuty aspirace Ukrajiny na členství v Alianci. Kdyby na to tehdy v roce 2008 došlo, nemusela být vůbec žádná válka, nemuseli bychom nic z toho, o čem se tady bavíme, řešit," shrnul.

Trump je narcis, touží po Nobelově ceně míru. Snad uspěje, řekl v úterý na TN Live amerikanista Kryštof Kozák:

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.