Z USA bude "placený" spojenec. Evropa je silná, ale neumí to využít, říká Gregorová

První dotaz rozhovoru byl, zda sledujeme změnu světového řádu v přímém přenosu. A podle Gregorové rozhodně ano. "Někdo tvrdí, myslím, že Petr Fiala (premiér ODS, pozn. red.) ve svém projevu říkal, že to je největší změna od pádu komunistického režimu. Já si myslím, že ve skutečnosti za posledních 100 let, protože se velmi výrazně mění to, kdo je spojenec, kde jsou demokracie, jestli ještě budeme pokračovat v demokraciích, a samozřejmě vzájemná spojenectví," dodala Gregorová.

Gregorovou velmi zklamalo hlasování o rezoluci OSN ohledně odsouzení ruské agrese na Ukrajině. Proti té hlasovaly i Spojené státy. "V tomto světě se nedomnívám, že můžeme nazývat Spojené státy přirozeným spojencem, myslím si ale, že Donald Trump (prezident USA, pozn. red.) z toho bude dělat transakční záležitost. Budeme spojencem, dokud budeme platit, můžeme pak rozebrat, co to znamená. Budeme nepřítelem, pokud nebudeme platit, a budeme konkurentem, pokud budeme přeplácet," shrnula Gregorová.

[chooze:article;value:599521]

Nový světový řád ale podle Gregorové nebude vytvářet jen Donald Trump, ale i Evropa, pokud nezaspí, a nelze zapomínat ani na Čínu. "To, co teď Donald Trump dělá, je, že přináší tu transakčnost, z níž ale pramení i nejistota ohledně toho, jak to tedy bude. Na jednu stranu říká, že domlouvá dohodu ohledně vzácných kovů a minerálů na Ukrajině a že tím bude tedy sponzorovat Ukrajinu. Na druhou stranu se schází s Putinem (ruský prezident Vladimir Putin, pozn. red.) a říká, že nejspíš Ukrajinu bude podporovat, dokud se s tím Putinem nedohodne. Jak se ale s ním dohodne a bude to za cenu územních ústupků Ukrajiny, to zatím nevíme," řekla.

Role Evropské unie je komplikovaná a problém byl dán už vlastně v jejích základech, jak říká Gregorová. "Od začátku fungování Evropského hospodářského prostoru, Evropské unie, jsme neměli mít jednotný hlas v zahraniční a bezpečnostní politice. To byla výhradní politika národních států, protože to národní státy braly za součást své suverenity. To ale znamená, že tady nikdy neměl vyrůst silný lídr. Komisař pro obranu Andrius Kubilius vznikl až tento mandát. Vysoký představitel pro zahraniční bezpečnostní politiku nikdy neměl silnou pozici a teď, když se bavíme o tom, kdo by nás reprezentoval na těch jednáních s Putinem a s Trumpem, tak se o Kaje Kallasové, která teď tu pozici zastává, vůbec nemluví," vysvětlila.

[chooze:article;value:599110]

Gregorová říká, že je proto nutné jít cestou spojování se a posilování jednoty Evropské unie a například zrušit právo veta v Radě Evropské unie. Evropa jako celek je totiž silná.

"Jsme pořád největší obchodní blok na světě, druhý největší ekonomický blok na světě. Máme značnou sílu, jenom jí samozřejmě nevyužíváme. Pokud se ale rozhodneme, půjdeme jedním směrem a všechno tím směrem budeme táhnout, soběstačnost, vlastní vyzbrojování a samozřejmě využívání té takzvané měkké síly, tak se domnívám, že nám ještě neujel vlak," uvedla.

"Já bych to táhla směrem k nějaké formě evropské federace například, protože se domnívám, že národní státy to zkusily a nevyšlo jim to. Nicméně, jak říkám, i ten jednotný hlas v zahraniční politice, zrušení práva veta a podobně jsou dobrý směr," míní. Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.