Matěj Brzica je jedním z nejmladších ředitelů škol v Česku. Na svou pozici usedl ve 24 letech, nyní je mu 25 let. Říká ale, že i když je věkově svým žákům blízko, stejně se od doby, kdy byl v jejich věku, mládež hodně změnila.

"Neustálý tlak sociálních sítí a neustálý tlak nejrůznějších prvků, kdy oni neustále vnímají všechny ty kauzy a všechny ty události, které se v rámci celého světa dějí, rozhodně této situaci nenapomáhá. Mě vždycky mrzí, když ve večerních zprávách něco takového zaslechnu, ale zároveň si říkám, proč mezi naše žáky a studenty, kteří určitě nemají malé obavy, že se to může stát i právě v jejich škole, zaséváme ještě větší strach tím, že tady ty případy z celého světa jim předkládáme a medializujeme víc, než by bylo nutné," okomentoval Brzica.

Právě tento tlak může některé mladé lidi podle Brzice popostrčit blíže k nějakému například násilnému činu, když vidí, jak jsou někteří pachatelé medializováni. Podobné informace ale zase nejde zcela ignorovat. Vybalancovat tok informací není jednoduché, jak poznamenal Kuhn. A určit správnou cestu možná nebude vůbec reálné.

[chooze:article;value:593444]

​"My můžeme místo negativních příkladů ukazovat pozitivní věci, které mohou pro ně být stejně zajímavé a stejně přitažlivé a stejně chytlavé jako třeba takové násilné věci. Ukázat, jak být dobrý, prostě aby se vymykali v něčem kladném. Což, když to vezmu do školského prostředí, tak tam je možné a myslím, že naprostá většina škol to dělá, že předkládá žákům aktivity a možnosti, do kterých se mohou zapojovat a mohou ukázat, že mohou vyniknout v něčem jiném," vyložil Kuhn.

Školy se snaží vyjít žákům vstříc například tím, že mají speciálního pedagoga nebo se třeba snaží zajistit školního psychologa. Podle Brzici je důležité, aby podobní pracovníci ve školách byli.

To, že školy v současné době řeší speciální pedagogy či psychology, může ale být také symptomem ne zcela příznivého vývoje. "Před 20 lety nic takového nebylo. Posun ve společnosti byl ohromný a pokud tyto profese teď nutně potřebujeme, jako že cítíme učitelé i vedení škol, že potřeba jsou, tak je potřeba se ohlédnout a říct, co jsme teda za těch 20 let udělali špatně. Že najednou se jsou ty děti v situaci, kdy tyhle profese potřebují," řekl Kuhn.

[chooze:article;value:598808]

​Jak dodal, už to není otázka jen pro školy a rodiny, ale je to široké téma pro celou společnost. "Dneska děti velmi často mají problémy s řešením situací, které před 20 nebo 30 lety byly schopné vyřešit velice jednoduše. Dneska, nechci to nějak shazovat, prostě to 'oprašování' dětí může udělat hodně medvědí službu. Děti jsou prostě citlivější, jsou vnímavější pro věci, kkteré před několika lety, nemluvím o době našich babiček, byly schopny řešit mezi sebou. Dneska už do toho vstupují rodiče, vstupuje do toho psycholog, vstupuje do toho všechno," poznamenal Kuhn.

Brzica řekl, že je nejdůležitější, aby si krizové situace mohly děti nanečisto vyzkoušet a měli tak nějaké zkušenosti. "Bylo to zmiňováno s ohledem na tu situaci v Jihočeském kraji, poblíž Českých Budějovic, kdy tvrdila policie i vedení školy, že ty následky byly minimální právě z toho důvodu, že žáci i učitelé absolvovali nějaké cvičení, ve kterém si mohli vyzkoušet, jak se v takové krizové situaci zachovat. A je to maximum, co jsme v podstatě schopni těm žákům a našim učitelům poskytnout, jak jsme jim schopni pomoct," řekl Brzica. Odkazoval na letošní případ, kdy sedmák přinesl do školy nabitou zbraň a vyhrožoval jí.

Jedním z možných opatření jsou i bezpečnostní rámy, které by zamezily či výrazně snížily možnost pronesení zbraně do školy. To ale Brzica odmítá. "Já si myslím, že pokud jsme schopni s těmi žáky pracovat a nějakou preventivní cestou, nějakými preventivními programy je vést a mít případně nějakou krizovou situaci nanečisto nacvičenou, tak je to za mě lepší varianta než se dostat do školství, jako známe třeba ze Spojených států," uvedl Brzica. Na celý rozhovor se můžete podívat pod titulkem článku.

Celý text naleznete na serveru (http://cocoparis.blog.cz/) zde.